Muž třicet let necítil radost. Elektrody v mozku mu ji vrátily

Nahrávám video

Deprese tak těžké, že se pokusil opakovaně o sebevraždu. Selhání všech existujících metod léčby. A nakonec triumf vědy, která muži dokázala vrátit radost ze života.

Třicet let necítil radost. Trpěl tak těžkými depresemi, že jeho mozek nebyl schopný vnímat pozitivní emoce. A nikdy nevěřil tomu, že by je ještě někdy cítit mohl. Jenže pak se stal jediným účastníkem experimentální klinické studie, která mu radost vrátila. Video v úvodu článku ukazuje první momenty, kdy v dospělosti pocítil pozitivní emoce.

Vědci z Minnesotské univerzity při výzkumu přímo ovlivňovali jeho mozek pomocí implantovaných elektrod, jimiž vysílali cíleně jemné elektrické impulzy do mozkových center, která jsou spojená s depresemi. Vědci pracovali se zpětnou vazbou od čtyřiačtyřicetiletého pacienta, takže byli schopní velmi detailně kalibrovat impulzy.

Poslední úsměv

U podobných zákroků bývá problém, že účinky mohou rychle vyprchat, zejména u tak dlouhodobých problémů, jakými trpěl muž ve studii. To se tady ale nestalo – vědci výsledky zveřejnili až dva roky po skončení výzkumu.

Poprvé se muž s depresemi potkal během puberty, hospitalizovaný byl poprvé ve věku třinácti let. Ale ne naposledy. V nemocnici s těžkými depresemi skončil několikrát, vyzkoušel proti nim snad všechno, co medicína nabízí: od psychoterapií, až po nejrůznější léky. Bez účinku. Jeho stavy se postupně zhoršovaly tak, že se celkem třikrát pokusil o sebevraždu.

Mezi metodami, jež na něm lékaři vyzkoušeli, byla takzvaná elektrokonvulzivní terapie, tedy stimulace mozku pomocí elektrických impulzů. Ani to ale nezabralo, což není úplně překvapením, protože tento druh terapie nefunguje ani zdaleka vždy. Podle lékařů, kteří se na třech těchto pokusech podíleli, selhala snaha proto, že impulzy vždy míří na stejná místa, ale každý lidský mozek je lehce odlišný.

Jedna léčba pro jeden mozek

Vědci proto vyzkoušeli zcela individuální přístup: nejprve podrobně zmapovali mužův mozek, extrémně detailně popsali oblasti spojené s depresemi. A pak nastala ta nejtěžší část: lékaři muži do mozku zavedli čtyři skupiny elektrod.

Až pak mohl začít experiment. Do elektrod vědci pouštěli elektrické vlny, zpočátku vždy do každé zvlášť. Stimulovali tak oblasti, jež jsou spojené s vnitřními myšlenkovými procesy – a velmi rychle se projevil první dopad. Pacient pocítil štěstí, emoci, na jejíž existenci už vlastně zapomněl. A rozplakal se z toho radostí.

Vědci dokázali stimulovat nejrůznější části mužovy mysli, dokázali tak povzbudit cíleně různé části jeho osobnosti. Uměli mu posílit koncentraci, pocity klidu nebo schopnost plánovat. Muž podstupoval tyto stimulace každý den po dobu půl roku. Po dvou měsících ztratil sebevražedné myšlenky, po půl roce se poprvé za celou dospělost cítil zdravý. A cítí se tak stále, i po dvou letech po zákroku.

Vědci ve studii, která zatím vyšla v nerecenzované podobě, popsali, že už stejný zákrok provedli i na druhém pacientovi a hledají třetího. Pokud i tyto experimenty dopadnou podobně, rádi by provedli klasickou dvojitě zaslepenou studii, jež by měla funkčnost této metody definitivně potvrdit, nebo vyvrátit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...