Mozek se s těhotenstvím trvale mění. Vědci to popsali u myší, využijí to u žen

Březost vede k trvalým změnám propojení neuronů v mozku, vyplývá z nového výzkumu, který přináší nové poznatky o vlivu hormonů na chování. Výzkum sice proběhl na myších, vědci se ale domnívají, že velmi podobné to bude u těhotných žen –⁠ mechanismus je totiž stejný.

Rodičovský instinkt u myší nastartovaly změny v mozku, které vznikly působením hormonů estrogenu a progesteronu koncem období březosti. Podle Jonnyho Kohla z londýnského Ústavu Francise Cricka, který výzkum vedl, by tato práce mohla přispět k lepšímu pochopení přístupu k rodičovství a psychického zdraví po porodu.

„Víme, že tělo ženy se během těhotenství mění, aby se připravilo na příchod dítěte,“ řekl Kohl. Jako příklad uvedl mateřské mléko, které se tvoří ještě před porodem. „Náš výzkum ukazuje, že takové přípravy se odehrávají i v mozku,“ dodal v rozhovoru pro britský deník Guardian. Výsledky jeho studie vyšly v odborném žurnálu Science.

Co přesně mění mozek

Myši, které Kohl se svými kolegy zkoumal, prošly zásadní změnou chování. Zatímco ty samičky, které ještě mladé neměly, o ně nejevily zájem, myší matky trávily skoro všechen čas péčí o mláďata. V minulosti se předpokládalo, že toto mateřské chování se spouští během porodu nebo po něm a že ho způsobují hormony jako oxytocin. Nicméně podle nových poznatků tyto změny začínají dříve a mohou být trvalé.

Vědci použili malá zařízení, jež připojili myším k hlavám, aby získávali údaje přímo z neuronů v hypotalamu. Domnívají se, že změny v této části mozku, které se udály působením estrogenu a progesteronu, změnily myším priority. Ty, jež ještě nikdy neměly mláďata, se soustředily na páření a neměly potřebu reagovat na potomky jiných myší. Matky naopak potřebovaly celou škálu rodičovských schopností, aby zajistily přežití myšat. A tato změna nenastala při porodu. „Mozek se na tuto velkou životní změnu připravuje mnohem dříve,“ upozorňuje Kohl.

Když výzkumníci způsobili, aby neurony v hypotalamu myší nebyly citlivé vůči estrogenu a progesteronu, rodičovské chování u nich nenastoupilo ani po porodu. Je tak možné, že koncem těhotenství nastává zásadně důležité období, kdy se působení hormonů projevuje.

U lidí nejsou hormony jediným, ani nutně hlavním faktorem ovlivňujícím rodičovské chování. Nicméně porozumění změnám, které se odehrávají v mozku, může přinést nový pohled na vytváření rodičovských vazeb nebo na poporodní depresi či psychózu u lidí.

„Kolem rodičovství a působení hormonů v mozku a těle je pořád tolik, čemu nerozumíme,“ připustil Robert Froemke z lékařské fakulty Newyorské univerzity, který se na výzkumu nepodílel. Výsledky výzkumu na myších označil za důležitý krok k pochopení této problematiky. „Hormonální změny, které výzkum zdokumentoval, zřejmě pomáhají instruovat mozek matky, aby okamžitě reagovala na potřeby potomka a aby myší matky, stejně jako novopečené lidské matky, zvládaly svoji úlohu dobře a byly co nejdříve vnímavé vůči svým miminkům,“ řekl Froemke. Připomněl, že zejména v prvních dnech po porodu, kdy mláďata potřebují velkou péči, není příliš prostoru pro „pokusy a omyly“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...