Mohou letadla létat na udržitelná paliva? Některé aerolinky je už používají

Letecké společnosti mají v poslední době špatnou reputaci ohledně jejich ekologické i uhlíkové stopy. Celý letecký průmysl je totiž založený na spalování fosilních paliv. Proto stále více společností deklaruje, že hodlají přecházet na udržitelná paliva. Bylo to i tématem probíhajícího aerosalonu v Le Bourget u Paříže.

V roce 2016 přepravily světové aerolinky 3,8 miliardy cestujících – bylo na to zapotřebí asi 35,8 milionu letů. To znamená, že tato letadla vytvořila přibližně 781 milionů tun oxidu uhličitého, což jsou asi dvě procenta z celkových lidských emisí za rok. Roku 2017 to bylo už dokonce 4,1 miliardy cestujících (nárůst přes 7 procent).

Analytici navíc předpovídají, že do roku 2035 přepraví aerolinky asi 6,9 miliardy cestujících – a letecké společnosti si samy začínají uvědomovat neudržitelnost takového vývoje.

  • Uhlíková stopa je suma vypuštěných skleníkových plynů.
  • Obvykle bývá vyjadřována v ekvivalentech CO2. Tedy nikoliv v hmotnosti uhlíku samotného, ale z něj vzniklého oxidu uhličitého a také emitovaných dalších skleníkových plynů, jejichž hmotnost je přepočítána na to, kolik CO2 by mělo týž oteplující účinek.

Jednou z cest, na kterou sází, je používání „udržitelných leteckých paliv“. Co se týká jejich složení, tak jde o obdobu paliv fosilních; mohou být tedy používána ve standardních letadlech bez větších úprav motorů. Liší se ale původem: vyrábí se totiž z obnovitelných zdrojů a mají asi o 80 procent nižší uhlíkovou stopu než normální paliva.

V současné době se používají tyto zdroje udržitelných paliv:

Některé letecké společnosti už tato paliva používají

I když se může zdát používání udržitelných leteckých paliv jako sen ze vzdálené budoucnosti, ve skutečnosti už existují aerolinky, které tato paliva využívají. Před nedávnem například uzavřely smlouvu japonské aerolinky All Nippon Airways se společností LanzaTech, aby od ní odebíraly udržitelné palivo. Americké United Airlines zase obnovily smlouvu na odběr 10 milionů galonů v průběhu dvou let a aerolinky KLM se zavázaly po dalších 10 let odebírat nejméně 75 tisíc tun udržitelných paliv ročně.

Většina aerolinek se však zatím těmto druhům paliv vyhýbá, především z praktických a ekonomických důvodů: mají totiž menší výkon než paliva tradiční, takže letadla musí takového paliva nést více.

Dalším faktorem je omezené množství udržitelných paliv – v současné době ho nabízí jen minimum dodavatelů. A aby velké aerolinky na nové palivo přešly, musí mít jistotu, že budou mít pohonných hmot dostatek, a to i v případě nějakých problémů jednoho dodavatele. Zatím tedy nabídka alternativních paliv nestačí pokrýt poptávku, chybí zejména rafinerie, které by tyto pohonné hmoty dokázaly připravit.

Světový letecký průmysl spotřebuje ročně asi 278 miliard tun leteckého paliva. Aby se ho podařilo nahradit udržitelnějšími alternativami, nebude vůbec snadné, podotýká web Sympleflying. V současné době disponují pravidelnými dodávkami takového paliva jen čtyři letiště na světě: Oslo, Los Angeles, Bergen a Stockholm. Řada dalších ale po těchto palivech se zájmem pokukuje.

V České republice zatím tato paliva aerolinky nepoužívají. „Naše společnost dlouhodobě sleduje aktuální trendy leteckého odvětví, zabývá se pravidelně implementací všestranných inovací a to také inovacemi šetrnými k životnímu prostředí. O vývoji několika alternativních leteckých paliv informace máme, několik aerolinií je nyní testuje, ale vzhledem k jejich stále omezeným zdrojům a technickému uzpůsobení letadel zatím neuvažujeme o kroku tímto směrem,“ uvedla na dotaz ČT mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...