Čeští archeologové se v Izraeli podíleli na odkrytí zbytků starověkého chrámu, o kterém neexistují písemné zmínky. Je podobný takzvanému Šalomounovu chrámu, o kterém se píše v Bibli a který měl ležet zhruba sedm kilometrů od lokality Tel Moca, kde vědci objevili základy historické stavby. Jedná se o jedinou budovu svého druhu v oblasti Jižního Kanaánu z doby železné, tedy období desátého až šestého století před naším letopočtem.
Lokalita Tel Moca leží nedaleko Jeruzaléma a výzkum se zde koná od roku 2019 v projektu, jehož se účastní badatelé z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy, Univerzity v Tel Avivu a Univerzity v Osnabrücku. Nyní se jim podařilo odkrýt ojedinělou strukturu.
„Je to chrám, který odpovídá takzvanému prvnímu, nebo také Šalamounovu chrámu, který je znám pouze z biblických textů. A je to první chrám a jediný chrám, který byl odkryt v oblasti jižního Kanaánu,“ popisují zástupci pražské univerzity.
Měla Bible pravdu?
Podle vědců je objev důkazem, že biblické příběhy mohou mít věcný základ, ale lišit se svým popisem. Základy totiž archeologové odkryli asi sedm kilometrů od dnešního centra Jeruzaléma, kde měl stát podle Bible v 9. a 8. století před letopočtem Šalamounův chrám.
Svatyně v lokalitě Tel Moca ale podle archeologů prokazatelně fungovala jako náboženské centrum ve stejné době, a je proto nepravděpodobné, že by sedm kilometrů nedaleko paralelně existoval svatostánek popisovaný v Bibli. O chrámu v Tel Moce se ale Bible nezmiňuje.
Nad místem objevu vede nyní most dálnice, která spojuje pobřeží Izraele s Jeruzalémem. Kromě základů chrámu jsou tam zbytky nádvoří a odpadních jam, popela u oltáře či obětního stolu. V blízkosti stavby se nacházela starověká sila. Vědci zatím nemají jasno, jak souvisela s funkcí svatostánku. Některé stavební prvky podle nich naznačují, že v místech možná byla dříve ještě starší svatyně.
Výzkum pokračuje
Dál budou archeologové zkoumat také funkci řady nalezených sošek z konce 10. či začátku 9. století před letopočtem. Jde podle nich o nejstarší nalezené sošky tohoto typu v Judsku, za nejvýznamnější z nich považují zobrazení koníka. Na některých stavebních kamenech zůstala také zobrazení starších božstev.
„Ukazuje nám to, že pohled, který jsme dosud měli na judský kult, se bude postupně měnit. Doposud jsme pracovali s teorií, že tento chrám byl zasvěcen Hospodinu, ale můžeme říct, že není vyloučeno, že na počátku té doby železné byla ve svatyni uctívána i starší božstva,“ řekl člen expedice z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy David Rafael Moulis.
Dalšího zkoumání se budou účastnit vedle archeologů také odborníci na starověké texty a ikonografii. Výzkum v Izraeli by měl pokračovat i příští a přespříští rok.
