Modré velryby získaly naději. Lodní přepravce přizpůsobuje trasy svých lodí, aby zvířata šetřil

Největší světová přepravní společnost se rozhodla přesměrovat své lodě, aby ochránila největší zvířata světa.

Plejtvák obrovský váží až 190 tisíc kilogramů a může měřit i 33 metrů. Přestože se živí jen malými mořskými organismy známými jako kril, je větší než ti největší dinosauři. Tito tvorové, známí také jako modré velryby, jsou od roku 1970 na seznamu ohrožených druhů. Stále jsou ohroženi kvůli srážkami s loděmi, riziku zamotání do sítí ale i prudkému úbytku jejich hlavního zdroje potravy, krilu. Za ten zřejmě může okyselování oceánů vyvolané změnou klimatu.

Ve snaze ochránit jedinečnou populaci těchto ohrožených obrů před hrozbou nárazů plavidel změnil největší lodní a logistický konglomerát na světě, Mediterranean Shipping Company (MSC), trasu své lodní dopravy kolem pobřeží Srí Lanky v Indickém oceánu. Všechna plavidla teď budou plout asi 15 námořních mil jižněji od předchozí lodní trasy. „Společnost MSC Mediterranean Shipping Company učinila významný krok, aby pomohla chránit plejtváky a další kytovce žijící a živící se ve vodách u pobřeží Srí Lanky,“ uvedla společnost MSC v prohlášení.

Tento krok je reakcí na žádost Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW) a organizace OceanCare. Podle IFAW se srílanští plejtváci v těchto vodách vyskytují celoročně. Současné mezinárodní plavební trasy u Dondra Head vedou plavidla přímo přes oblast s největším výskytem velryb.

„Zajištěním těchto drobných změn společnost MSC významně přispívá k ochraně těchto ohrožených velryb. Ty často umírají v důsledku srážek a jejich populace je tak ohrožená,“ uvedla v tiskové zprávě Sharon Livermoreová, ředitelka oddělení ochrany mořského prostředí organizace IFAW.

Tato dobrovolná změna trasy zatím nemá dopad na ostatní lodní dopravce v oblasti (jako je Hapag-Lloyd nebo Maersk), ale ochránci životního prostředí doufají, že by to mohlo vést k jejich reakci. Cílem by mělo být dosáhnout trvalých změn oficiálních lodních tras, které by ovlivnily všechny kontejnerové lodě. Podle IFWA výzkum ukazuje, že úprava plavební dráhy by snížila riziko střetu lodi s velrybou o 95 %.

„Změna trasy je klíčovou nadějí, jak zvrátit situaci plejtváků u Srí Lanky. Zároveň ukazuje srílanské vládě, že právě nyní nastal čas přijmout vhodná opatření a přesunout plavební dráhu mimo biotop modrých velryb pro všechna obchodní plavidla,“ uvedl Nicolas Entrup, ředitel pro mezinárodní vztahy ve společnosti OceanCare, v tiskové zprávě.

Stále ohrožení

Komerční lov velryb je celosvětově zakázán. Plejtváci se ocitli na pokraji vyhynutí už v 60. letech 20. století. Zákaz lovu sice pomohl populaci obnovit, ale je stále menší než v době před komerčním velrybářstvím. Odhaduje se, že před ním mohlo být na jižní polokouli asi 200 tisíc až 300 tisíc velryb – roku 1998 jich bylo 2300. Populace roste tempem přibližně sedm procent ročně.

Střety s plavidly jsou velkým problémem pro řadu druhů velryb, nejen pro ty modré. Kriticky ohrožená velryba černá trpí obzvláště silně – organizace NOAA Fisheries zdokumentovala čtyři smrtelné případy zranění těchto velryb ve vodách USA za posledních dva a půl roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...