Moderní větrné elektrárny nemají na mořské ptáky negativní vliv, ukázalo pozorování u Skotska

Provozovatel větrné elektrárny, která stojí v moři u skotského Aberdeenu, po dva roky detailně monitoroval, kolik ptáků toto zařízení zraní nebo zabije. Sledování probíhalo ve spolupráci s ochránci přírody a ornitology. Výsledky ukazují, že moderní elektrárny na ptactvo nemají negativní dopad.

Ornitologové a ochránci přírody společně s provozovatelem nainstalovali na elektrárnu soustavu nahrávacích zařízení, která sledovala pohyb a chování ptáků v jejím okolí. Výsledkem bylo více než deset tisíc videozáznamů ptáků u větrné farmy na moři tvořené jedenácti turbínami. Za celou dobu nebyly zaznamenány žádné kolize a dokonce ani hrozící střety ptáků s větrnými turbínami.

Radarové kamery sledovaly ptáky v letech 2020 a 2021 během dubna až října. Právě v těchto měsících se zde pochybuje největší koncentrace zvířat, protože tu mají dostatek potravy. Výsledky dvouletého projektu vyšly na konci února 2023.

Vědci viděli každé mávnutí křídel

Větrná farma byla vybavena radarem nové generace a technologií umělé inteligence. Sledovaly letové chování mořských ptáků v době hnízdění a po něm. Radar zaznamenal ptáky letící směrem k větrné farmě na moři, což následně aktivovalo kamery a vytvořilo videozáznamy a 3D stopy letu.

Současně tyto záznamy vědci využili k identifikaci druhů ptáků při jejich pohybu přes větrnou farmu a ke sledování jejich chování při vyhýbání se větrné farmě na moři, když byla v plném provozu. Studie navíc poskytla ornitologům cenné údaje o způsobu letu různých druhů ptáků v okolí turbín.

Téměř všechny sledované druhy mořských ptáků se vyhýbaly zóně lopatek větrných turbín tím, že upravovaly své letové dráhy tak, aby prolétaly mezi turbínami. Podle společnosti Vattenfall byl tento vzorec podobný u všech tří druhů velkých racků, jež tu byly nejčastější.

Výzkum ukázal, že rackové chechtaví se vyhýbali ze vzdálenosti přibližně 150 metrů od rotorů, rackové stříbřití až ve vzdálenosti přibližně sto metrů. Všechny druhy projevovaly silnou tendenci vyhýbat se vlétnutí do oblasti, v níž se pohybovaly lopatky turbíny.

Více než 96 procent ptáků, kteří se přiblížili do vzdálenosti deset metrů od oblasti, kterou lopatky turbíny obtékaly, upravilo svou dráhu letu tak, aby se vyhnuli srážce, a to často tak, že letěli rovnoběžně s rovinou rotoru.

Jedním z autorů výzkumu byl dánský biolog Rune Skjold Tjørnløv, který se dlouhodobě věnuje migracím ptáků, zejména s ohledem na klimatické změny. Jeho práce ukazují, že ptáci jsou schopní značných adaptací na nejrůznější změny. 

Pozitivní výsledky

Výzkumníci věří, že výsledky tohoto pozorování by mohly urychlit proces schvalování větrných elektráren tím, že úřadům poskytnou přesnější informace o riziku srážky s ptáky s využitím realistických hodnot rychlosti letu, orientace a výšky.

„Skutečnost, že jsme během dvou let pozorování nezaznamenali žádné kolize, a dokonce ani těsné úniky ptáků před srážkou, pro nás znamená, že bychom měli být schopni s větší jistotou schvalovat projekty větrných elektráren a zároveň chránit mezinárodně významné populace mořských ptáků ve Velké Británii,“ uvedl v tiskové zprávě provozovatel větrné elektrárny. 

Vědci zkoumají vliv větrných elektráren na populace mořských ptáků už delší dobu, kvalitní studie jsou ale staré už více než deset let. Jednou z nich je například práce z roku 2012, která analyzovala vše známé o možných srážkách ptáků s turbínami. Podle jejích výsledků je riziko srážek nízké, ptáci se zvládají rotujícím vrtulím velmi dobře vyhýbat. Jako větší hrozbu tato studie uvádí vliv samotné výstavby, která může ptáky vyhnat z jejich blízkých hnízd.

Ke stejnému výsledku dospěla i zpráva z roku 2011, která konstatovala: „Na základě fungujících mořských větrných elektráren můžeme říct, že je jen malá pozorovaná úmrtnost ptáků a je tendence mořských ptáků vyhýbat se soustavám turbín, když prolétají kolem nich“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 1 hhodinou

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 3 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026
Načítání...