Mocnější než Hvězda smrti. Výtryskem plazmatu může černá díra zapalovat hvězdy

Jako paprsek z filmové Hvězdy smrti z Hvězdných válek. Ale milionkrát silnější. Ve slavné filmové sérii dokázal výboj z obří bitevní stanice zničit planetu. Výšleh z černé díry M87 ale může zažehnout desítky hvězd, domnívají se vědci.

„Nevíme, co se děje, ale je to extrémně fascinující,“ řekl hlavní autor práce Alec Lessing ze Stanfordovy univerzity. Astronomové pod jeho vedením využili Hubbleův vesmírný dalekohled, kterým pozorovali supermasivní černou díru v jádru obrovské galaxie M87. Konkrétně výtrysk plazmy z jejího středu – a také to, co se děje poblíž trajektorie, kudy se pohybuje. A ukázalo se, že se tam zažíhají hvězdy.

„Znamená to, že v našem chápání interakce výtrysků černých děr s jejich okolím něco podstatného chybí,“ komentoval výsledky zkoumání Lessing.

Nahrávám video
Výtrysk z černé díry v galaxii M87
Zdroj: NASA, ESA/Joseph DePasquale

Novy a výtrysky

K pochopení toho, co se vlastně děje a proč to vědci považují za tak překvapivé a důležité současně, je nutné popsat dva fenomény.

Nova je jev, který by se dal popsat jako obří kosmická exploze. Dochází k ní, když v systému dvojhvězdy bílý trpaslík pohltí dostatek vodíku z druhé hvězdy. Důsledkem je masivní výbuch, při němž ale nedojde k zániku samotného trpaslíka – ten si tím jakoby „odkašle“ a celý proces pak startuje od začátku.

Pohled na okolí černé díry v galaxii M87 v polarizovaném záření
Zdroj: ESO

Výtrysk plazmatu je výron hmoty z nějakého kosmického objektu, který je energeticky velmi aktivní. Tento proud částic často mívá rychlost blížící se rychlosti světla. V tomto případě vše vystřeluje černá díra v srdci galaxie, která má hmotnost jako šest a půl miliardy Sluncí. Výtrysk částic má délku tří tisíc světelných let.

Snímky z Hubbleova dalekohledu prozradily, že v blízkosti výtrysku během sledovaného období došlo ke dvojnásobnému množství explozí nov než v jiných částech galaxie. Což znamená, že blízkost tohoto proudu je pro dvojhvězdy zřejmě dost riskantní. „Výtrysk něco provádí s hvězdnými systémy, které se mu dostanou do cesty. Možná, že nějakým způsobem dodává bílým trpaslíkům vodíkové palivo a způsobuje tak jejich častější erupce,“ zvažuje Lessing v nové studii.

Jde ale zatím jen o spekulaci. Stejně tak možné podle astronoma je, že by roli mohl hrát také čistý tlak částic spojený s výtryskem – jako by někdo foukal do ohniště. A ještě je tu třetí hypotéza, se kterou vědci pracují – proud částic možná ohřívá průvodní hvězdu trpaslíka, což způsobuje její další přetékání a vyvrhování většího množství vodíku právě na trpaslíka.

Dlouhé pozorování

Na zvýšenou aktivitu v okolí výtrysku už vědci upozornili dříve, ale z dat nebylo až doposud jasné, zda nejde jenom o náhodu. Údaje z Hubbleova teleskopu ale přinášejí statisticky mnohem významnější důkazy.

Přesvědčivé důkazy o vlivu proudu plazmatu na hvězdy v galaxii M87 přineslo pozorování během devítiměsíčního intervalu. Hubble našel 94 nov ve třetině galaxie, kterou jeho kamera vidí. „Jsme svědky zajímavého, ale záhadného jevu,“ komentovala Chiara Circostaová z Evropské vesmírné agentury, která se na vliv supermasivních černých děr na galaxie specializuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...