Mobilní telefony nezpůsobují rakovinu mozku, odhalil výzkum WHO

Podle nového přehledu celosvětově dostupných publikovaných důkazů, který zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO), neexistuje žádná souvislost mezi používáním mobilních telefonů a zvýšeným rizikem rakoviny mozku. Výsledky by mohly definitivně vyvrátit obavy, které se objevují od doby, co mobilní technologie existují.

V podstatě kdykoliv, kdy se objeví nějaká nová technologie a dostatečně se rozšíří, vyskytnou se obavy z její (ne)závadnosti. Stalo se to i mobilním telefonům. Podle nového výzkumu iniciovaného WHO jsou ale tyto strachy u mobilních zařízení zbytečné – nic nenasvědčuje tomu, že by technologie bezdrátových telefonů měla nějakou příčinnou souvislost se vznikem rakoviny mozku.

„Přes obrovský nárůst používání bezdrátových technologií nedošlo k odpovídajícímu nárůstu výskytu rakoviny mozku,“ tvrdí metastudie zveřejněná v úterý. A platí to i pro lidi, kteří telefonují dlouho, nebo pro ty, kteří používají mobilní telefony déle než deset let. Tato analýza se kriticky podívala na 63 studií z let 1994 až 2022, které posuzovalo jedenáct výzkumníků z deseti zemí, včetně australského vládního úřadu pro radiační ochranu.

Práce hodnotila účinky radiofrekvence, která se používá v mobilních telefonech, ale i v televizi, dětských chůvičkách a radarech, upřesnil pro agenturu Reuters spoluautor výzkumu Mark Elwood, profesor epidemiologie rakoviny na univerzitě v novozélandském Aucklandu. „Žádná z hlavních studovaných otázek neprokázala zvýšené riziko,“ upozornil.

Přehled se zabýval rakovinou mozku u dospělých a dětí, a také nádory hypofýzy, slinných žláz či leukémií, a riziky spojenými s používáním mobilních telefonů, základových stanic nebo vysílačů a také expozicí při práci. Ostatní typy rakoviny budou uváděny samostatně.

Tento přehled navazuje na další podobné práce. WHO a další mezinárodní zdravotnické orgány už dříve uvedly, že neexistují jednoznačné důkazy o škodlivých zdravotních účincích záření mobilních telefonů, ale vyzvaly k dalšímu výzkumu. V současné době je Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikuje jako „pravděpodobně karcinogenní“, tedy ve třídě 2B, což je kategorie používaná v případě, že agentura nemůže vyloučit možnou souvislost.

Poradní skupina agentury vyzvala k co nejrychlejšímu přehodnocení této klasifikace vzhledem k novým údajům, které byly získány od posledního hodnocení v roce 2011. Hodnocení WHO bude zveřejněno v prvním čtvrtletí příštího roku.

Z čeho vycházejí obavy

Existují dva hlavní důvody, proč se lidé obávají, že mobilní telefony mohou způsobovat určité druhy rakoviny nebo jiné zdravotní problémy.

Mobilní telefony totiž vyzařují energii ve formě radiofrekvenčního záření neboli rádiových vln a jejich používání je velmi rozšířené. I malé zvýšení rizika rakoviny způsobené mobily by tak bylo znepokojivé vzhledem k tomu, kolik lidí je používá.

Rakovina mozku a centrálního nervového systému navíc vzbuzuje obavy obzvláště, protože telefony se používají v blízkosti hlavy a protože bylo zjištěno, že ionizující záření – tedy forma záření s vyšší energií, než jakou vyzařují mobilní telefony – způsobuje některé druhy nádorů mozku. Ve snaze zjistit, jestli je používání mobilních telefonů nebezpečné pro lidské zdraví, bylo provedeno mnoho různých studií.

Fyzika mobilů

Mobilní telefony vyzařují záření v radiofrekvenční oblasti elektromagnetického spektra. Mobily druhé, třetí a čtvrté generace (2G, 3G, 4G) vyzařují radiofrekvenci ve frekvenčním rozsahu 0,7 až 2,7 GHz (gigahertz), přístroje páté generace (5G) až do 80 GHz. 

Všechny tyto frekvence spadají do neionizujícího rozsahu spektra, který je nízkofrekvenční a nízkoenergetický. Energie je tedy příliš malá na to, aby poškodila DNA. Naproti tomu ionizující záření, kam patří rentgenové či kosmické záření, má vysokou frekvenci a vysokou energii. Energie ionizujícího záření může poškodit DNA. To může následně způsobit změny v genech, které mohou zvýšit riziko vzniku rakoviny.

Lidské tělo energii ze zařízení, která vyzařují radiofrekvenční záření, jako jsou mobily, opravdu absorbuje. Podle celé řady studií je ale jediným důsledně uznávaným biologickým účinkem absorpce radiofrekvenčního záření u člověka, se kterým se může široká veřejnost setkat, zahřívání oblasti těla, kde se mobilní telefon drží (například ucho a hlava). Toto zahřátí však není dostatečné k tomu, aby měřitelně zvýšilo teplotu tělesného jádra. Žádné další jasně prokázané nebezpečné zdravotní účinky radiofrekvenčního záření na lidský organismus neexistují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...