Mladý Čech a Slovenka získali prestižní cenu za čištění vody od antibiotik

Nahrávám video

Antibiotika z nemocnic, farem a odpadu se dostávají stále častěji do přírody. A tam škodí zvířatům i rostlinám. Řešení jsou náročná, drahá a mnohdy nepraktická – ale je nutné je hledat, aby řeky netrpěly ještě víc. Se zajímavou možností teď přišel mladý česko-slovenský tým a v pondělí 7. dubna za ni dostal prestižní cenu Earth Prize 2025. Projekt inovativního čištění vody PURA je vůbec prvním vítězem z Česka a Slovenska.

Osmnáctiletý Tomáš Čermák z Česka patří k velkým nadějím české vědy. Je to vůbec první středoškolák, který se stal vědeckým pracovníkem Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd. Spojil síly s devatenáctiletou Annou Podmanickou ze Slovenska, středoškolskou studentkou z Gymnázia Jura Hronca v Bratislavě, aby ve svém řešení využili proti antibiotikům sílu světla a plazmatu.

Spojením Podmanické výzkumu v oblasti čištění vody pomocí fotokatalýzy a Čermákovy práce využívající studené plazmy k ničení znečišťujících látek a bakterií odolných vůči antibiotikům vytvořili systém nazvaný PURA.

Svět má antibiotický problém

Každá z těchto metod už byla sama o sobě prozkoumaná, ale průkopnický je společný přístup. Nabízí totiž nové řešení pro boj s odolností bakterií vůči antibiotikům, která podle odhadů způsobí do roku 2050 deset milionů úmrtí ročně.

Odpadní vody z nemocnic, farem a průmyslových podniků často obsahují antibiotika a současně i rezistentní bakterie. Dohromady to podle řady studií přispívá k šíření těchto smrtících odolných bakterií, proti nimž lidstvo stále nemá účinnou obranu.

Dva prototypy PURA už tyto nebezpečné odpady odstraňují, ale jen v malém měřítku, a zatím jsou tedy vhodné hlavně pro použití v domácnostech. Teď ale studentský tým s podporou Ceny Země pracuje na prototypu nové generace, který bude schopen upravovat desítky litrů vody, čímž se PURA přiblíží dopadu ve velkém měřítku.

Dlouhodobou vizí je rozšířit snadno integrovatelnou technologii pro použití v čistírnách odpadních vod (ČOV) a řešit odpor u zdroje. Toto energeticky účinné a nákladově efektivní řešení by mohlo změnit čištění vody a zajistit zdravější budoucnost.

Peníze pro česko-slovenské naděje

Tým zaujal odbornou porotu Ceny Země svým závěrečným vystoupením, protože vynikl v inkubační a mentorské fázi programu. Nyní dostane 12,5 tisíce dolarů (287 tisíc korun) na rozšíření svého nápadu do podoby nového prototypu. „Ta zpráva byla naprosto neuvěřitelná! Když jsem si uvědomil, že ze všech inovativních projektů byla PURA uznána jako nejlepší v Evropě, opravdu mi to vyrazilo dech,“ komentoval výsledek Čermák.

„Toto uznání a finanční prostředky nám umožňují uvést naše výzkumné projekty do života, přičemž vytvoření malého zařízení je jen začátek. Nyní se snažíme rozšířit náš tým, zapojit více studentů a získat podporu a kapitál potřebný k tomu, aby PURA mohla pokračovat v budoucnosti.“

Ceny Země

Cílem Earth Prize je umožnit příští generaci získat všechny nástroje, které potřebuje k vývoji svých ekologických řešení s reálným dopadem na život, včetně individuálního poradenství, vzdělávacích zdrojů a finančních prostředků.

Například tým Delavo (vítězové Ceny Země 2023), který vynalezl špičkový filtr, jenž recykluje až devadesát procent toxické odpadní vody z praní prádla, už navázal spolupráci s národním výrobcem a požádal o patent, aby mohl své řešení realizovat.

Cenu Země založila Nadace Země, švýcarská nezisková organizace se sídlem v Ženevě, jako způsob, jak posílit a vzdělávat mladé lidi v oblasti řešení environmentálních problémů. Vzhledem k tomu, že mladí lidé prožívají a pozorují extrémní jevy, jako jsou například požáry v Los Angeles, mnozí z nich se mobilizují k činům.

Nedávná studie ukázala, že 59 procent mladých lidí a mladých dospělých se velmi nebo extrémně obává změny klimatu a více než 45 procent uvedlo, že jejich pocity týkající se změny klimatu negativně ovlivňují jejich každodenní život a fungování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...