Mladé mořské želvy polykají plasty kvůli evoluční pasti, uvádí studie

Mladé mořské želvy polykají velké množství plastů na otevřeném moři, které pro ně dříve bývalo ideálním místem pro vývoj. Evoluční výhoda se proto kvůli znečištění oceánů může proměnit v evoluční past, uvádí nová studie zveřejněná v odborném časopise Frontiers in Marine Science. Informoval o tom list The Guardian.

Vědci z Británie a Austrálie zkoumali 121 želv pěti různých druhů z čeledi karetovitých, které moře vyplavilo na břeh nebo byly omylem chyceny do rybářských sítí. Exempláře od čerstvě vylíhnutých želviček po jedince s krunýřem do 50 centimetrů pocházely z Indického a Tichého oceánu u západního a východního pobřeží Austrálie.

Želvy všech zkoumaných druhů – s výjimkou karety pravé, u které vědci prozkoumali jen sedm jedinců – měly v trávicím ústrojí kousky plastů. Větší podíl spolykaných plastů byl u zvířat z Tichého oceánu; například u karet obrovských to bylo až 83 procent, u těch z Indického oceánu devět procent. Jedna tichomořská kareta obrovská v sobě měla 144 kousků plastu větších než jeden milimetr.

Evoluce způsobila, že se mladé mořské želvy vyvíjejí v otevřených vodách daleko od břehů, uvádí spoluautorka studie Emily Duncanová z univerzity v jihoanglickém Exeteru. V takových oblastech se totiž pohybuje i méně predátorů, pro které jsou nedorostlé želvy snadnou kořistí.

Cesta za znečištěním

„Naše výsledky však naznačují, že toto evoluční chování je nyní vede do ,pasti‘ – přivádí je do velmi znečištěných oblastí, jako je velká tichomořská odpadková skvrna,“ uvedla Duncanová s odkazem na místo s velkou koncentrací odpadu. Podle odbornice není jasné, jaký dopad má požití plastů na mladé želvy, může však ohrožovat populaci těchto druhů.

„Mladé mořské želvy obecně nemají specializovanou stravu – snědí cokoliv, podle naší studie včetně plastů,“ dodala Duncanová.

„Poměrně málo mladých mořských želv přežije první rok života, je proto zásadní, abychom zmenšili hrozbu a zajistili těmto úžasným druhům dlouhodobé přežití,“ citoval The Guardian vědeckého šéfa Světového fondu na ochranu přírody (WWF) Marka Wrighta, který se na studii nepodílel. Vyhynutí podle něj čelí šest ze sedmi druhů mořských želv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 16 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
včera v 14:42

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
včera v 11:42

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
včera v 10:37

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
včera v 08:20

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.