Mláďata tyranosaurů byla velká asi jako border kolie, vypočítali paleontologové

Čerstvě vyklubaná mláďata tyranosaurů byla velká asi jako border kolie. Zjistili to paleontologové z Edinburské univerzity, když prozkoumali zkamenělé zbytky drobné čelistní kosti a drápu nalezené v Kanadě a USA.

Vědci detailně prostudovali 3D snímky pozůstatků mláděte daspletosaura –⁠ velkého dravého dinosaura, příbuzného slavnějšího tyranosaura, který pocházel stejně jako on z čeledi Tyrannosauridae.

V dospělosti tento tvor, který žil před více než 70 miliony let na území dnešní Kanady, mohl dorůstat zřejmě velikosti až 12 metrů a vážil kolem osmi tun. V dospělosti šlo o jednoho z nejsilnějších a největších predátorů své doby –⁠ mimo jiné se proslavil i kanibalismem: prokázaly to časté rýhy zubů daspletosaurů na kostech jiných daspletosaurů –⁠ občas se zranění ještě zahojila, jindy ne –⁠ takže šlo o konzumaci mrtvého zvířete.

Jak vypadala mláďata vrcholového predátora

Mláďata byla ale zřejmě mnohem roztomilejší, naznačuje výzkum. Vzhledem se zřejmě velmi podobala svým rodičům, jednalo se v podstatě o jejich zmenšené kopie. Důkazem je, že výrazné rysy tyranosaurů byly nalezeny při analýze tři centimetry dlouhé čelistní kosti mláděte, a to včetně typické hranaté brady; to podle paleontologů naznačuje, že fyzické znaky byly přítomny i před vylíhnutím.

Čerstvě vylíhnutá mláďata tedy byla velká asi jako dospělá border kolie –⁠ znatelně větší, než jak je zobrazil slavný film Jurský park, kde jsou velká ani ne jako slepice. Z velikosti mláďat vědci také odhadli, jak velká byla tyranosauří vejce, která doposud nikdy nebyla nalezena –⁠ měřila přibližně 43 centimetrů.

Greg Funston, který se na analýze podílel, objev komentoval velmi nadšeně: „Tyto kosti jsou náš první pohled do raného života tyranosaurů a díky nim se konečně něco dozvídáme o velikosti a vzhledu mláďat tyranosaurů. Dnes víme, že by to byla největší mláďata, která kdy vzešla z vajíček, a že se pozoruhodně podobala svým rodičům –⁠ obojí je dobrým znamením pro nalezení dalších materiálů v budoucnosti.“

Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném žurnálu Canadian Journal of Earth Sciences.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...