Mladá vědkyně má Prémii Jana Friče. Zkoumá masivní hvězdy a jejich okolí

Astronomka Olga Marjevová obdrží Prémii Jana Friče, kterou Astronomický ústav Akademie věd ČR uděluje mladým vědcům za mimořádné výsledky v oboru. Marjevová zkoumá masivní hvězdy v pozdních stadiích vývoje, ocenění převezme 20. ledna v Ondřejově. O ocenění informoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu.

Astronomický ústav od roku 2009 uděluje prémii za práce, které přispívají k mezinárodní prestiži pracoviště. Původem ruská vědkyně získá 80 tisíc korun za soubor prací „Studium masivních hvězd v pozdních vývojových stadiích a jejich okolí“. O svém výzkumu také přednese přednášku v angličtině na slavnostním předání ceny v knihovně na observatoři v Ondřejově.

Marjevová posluchačům představí svou „šperkovnici masivních hvězd“, které postihly různé osudy. Některé byly vyvrženy od mateřských hvězd, jiné prošly silnou vzájemnou interakcí. Všechny však spojuje fáze, ve které se nacházejí. Výzkum každé z nich pak podle astronomky „představuje další krok“ v poznání hvězdné evoluce.

Prémie Jana Friče

Prémie nese jméno podnikatele, fyzika a chemika Jana Friče. Stejně jako jeho starší bratr a zakladatel hvězdárny v Ondřejově Josef Frič se zajímal o astronomii. Vzniku hvězdárny se však nedožil, v roce 1897 zemřel na pooperační komplikace v pouhých 34 letech. Prémie se každoročně uděluje kolem 21. ledna, tedy data Fričova úmrtí.

V minulosti toto ocenění získali například odborník na galaxie a planetární soustavy Rhys Taylor, maďarská astronomka Dorottya Szécsiová za výzkum vzácných masivních hvězd s nízkým obsahem těžkých kovů či Ondřej Kopáček, který se zaměřuje na jevy související s magnetickým polem v okolí černých děr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...