Místo lesů pláně. Neandertálci měnili přírodu kolem sebe už před 125 tisíci lety

Lovci a sběrači způsobili už před 125 tisíci lety změnu ekosystémů. Tvrdí to výsledky rozsáhlé mezioborové studie, kterou vedli vědci z Leidenské univerzity. Hlavní příčinou byl fakt, že neandertálci používali oheň k udržování volné krajiny, a tím měli velký vliv na místní prostředí. Studie vyšla v časopise Science Advances.

„Archeologové už dlouhou dobu řeší, jak moc a odkdy vlastně lidé zasahují do ekosystémů naší planety. Stále častěji se setkáváme s velmi ranými, ale obecně dost slabými známkami tohoto zásahu,“ vysvětluje profesor archeologie na Leidenské univerzitě Wil Roebroeks.

Jenže nedávno badatelé nalezli mnohem silnější doklady takové činnosti – podařilo se jim to v hnědouhelném lomu Neumark-Nord poblíž Halle v Německu, který zkoumali v uplynulém desetiletí. Vedle obrovského množství údajů o tom, jak vypadal tehdejší ekosystém, tu archeologové objevili i velké množství stop po neandertálcích. „Mimo jiné jsme našli pozůstatky stovek zabitých zvířat, obklopené množstvím kamenných nástrojů a obrovským množstvím zbytků dřevěného uhlí.“

Prales se na dva tisíce let rozestoupil

Stopy výzkumníci identifikovali v oblasti, kde před 125 tisíci lety rostl les a žila tam nejen potenciální kořist neandertálců jako koně, jeleni a skot, ale také zvířata, která hominidi nelovili – sloni, lvi a hyeny. Tento smíšený les se rozkládal v té době téměř přes celou pravěkou střední Evropu – od Nizozemska až po Polsko.

Na několika místech v oblasti se nacházela jezera, a právě na okrajích některých z nich archeologové stopy nalezli, vysvětluje Roebroeks. V době, kdy se zde neandertálci objevili, ustoupil uzavřený les velkým otevřeným plochám, částečně v důsledku požárů.

„Otázkou samozřejmě je, jestli se začal zmenšovat kvůli příchodu hominidů, nebo jestli hominidi přišli proto, že už zde bylo víc otevřeného prostoru. Našli jsme teď dostatek důkazů k závěru, že lovci a sběrači udržovali tuto oblast odlesněnou po dobu nejméně dvou tisíc let,“ popisuje vědec.

Srovnávací výzkum, který vedla leidenská paleobotanička Corrie Bakelsová, totiž ukázal, že u podobných jezer v oblasti, kde se pohybovala stejná zvířata, ale kde nejsou žádné stopy po neandertálcích, zůstala hustá lesní vegetace z velké části nedotčená.

Přetváření krajiny v pravěku

Až dosud se obecně mělo za to, že lidé své životní prostředí více utvářeli a měnili, až když se zhruba před deseti tisíci lety začali věnovat zemědělství. Šlo například o kácení stromů, aby mohlo vzniknout pole. Někteří archeologové se ale domnívali, že s tím pravěcí lidé začali mnohem dříve, jen v menším měřítku – podle Roebroekse je Neumark-Nord nejranějším příkladem takového zásahu.

Nové výsledky výzkumu jsou důležité nejen pro archeologii, říká Roebroeks, ale také například pro obory zabývající se obnovou přírody. „Přidává to také něco do spektra chování raných lovců-sběračů. Nebyli to prostě ,pravěcí hipíci', kteří se potulovali krajinou a tu sbírali ovoce, tu lovili zvířata. Pomáhali utvářet svou krajinu,“ doplňuje.

Předchozí studie Roebroekse a jeho výzkumného týmu ukázala, že znalosti ohně si hominidi předávali už nejméně před 400 tisíci lety. „Nemělo by nás moc překvapit, kdybychom při budoucích výzkumech našli stopy, které by naznačovaly, že hominidi měli významný vliv na své životní prostředí mnohem dříve, přinejmenším v lokálním měřítku,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...