Mise Polaris Dawn uspěla. Do volného kosmu vystoupil první neprofesionální astronaut

Americký miliardář Jared Isaacman ve čtvrtek jako první neprofesionální astronaut v historii vystoupil do volného vesmíru. Kosmická loď Crew Dragon od společnosti SpaceX v tu chvíli letěla rychlostí přes 25 tisíc kilometrů za hodinu ve výšce asi 730 kilometrů nad Zemí. Následně Isaacmana v prostoru mimo loď vystřídala specialistka SpaceX Sarah Gillisová, načež se oba astronauti bezpečně vrátili do lodi.

Riskantní operace, kterou SpaceX přenášela živě včetně záběrů z modulu, oficiálně začala přípravou skafandrů čtyř členů posádky ve 12:12 SELČ. Poklop vesmírné lodi se za bouřlivého potlesku z řídicího střediska na Zemi poprvé otevřel zhruba o 38 minut později.

Jednačtyřicetiletý Isaacman následně prolezl úzkým otvorem lodi, ke které ho poutalo 3,5 metru dlouhé lano. Plavidlo ale plně neopustil. Zatímco prováděl řadu jednoduchých testů mobility, přidržoval se ho alespoň jednou rukou nebo nohou. Usnadnila mu to speciální konstrukce připomínající zábradlí, pojmenovaná Skywalker. Po několika minutách ho vystřídala třicetiletá technička Gillisová.

„Doma nás čeká ještě hodně práce, ale odsud Země rozhodně vypadá jako dokonalý svět,“ prohlásil Isaacman, zatímco se jeho loď vysokou rychlostí řítila nad naší planetou.

Výstupy do volného prostoru podle plánu trvaly jen asi 30 minut, ale procedury přípravné a k bezpečnému dokončení trvají asi dvě hodiny. Cílem bylo mimo jiné otestovat nové skafandry SpaceX a práci se speciálně upraveným modulem.

Z vakua do vakua

Crew Dragon nemá přetlakovou komoru, historickému výstupu proto předcházelo odtlakování celé kabiny lodi. Vesmírné vzduchoprázdno proto zažili všichni čtyři členové posádky. Na palubě jsou kromě Gillisové a Isaacmana ještě Scott Poteet, pilot s dvacetiletou zkušeností u amerického letectva, a Anna Menonová, specialistka SpaceX.

Mise Polaris Dawn po odkladech kvůli špatnému počasí odstartovala v úterý dopoledne z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Od té doby dosáhla vzdálenosti až 1400 kilometrů od Země, což je nejdelší cesta, kterou jakákoliv posádka podnikla za poslední více než půlstoletí. Dále se od Země naposledy vypravili astronauti amerického programu Apollo v roce 1972.

Vesmírná loď pak začala klesat, načež se pro čtvrteční výstup ustálila ve výšce přes 700 kilometrů. Komerční výstup do vesmíru byl přitom hlavní náplní šestidenního letu.

Risk a zisk

Agentura Reuters tuto operaci označila za zatím nejriskantnější misi SpaceX, která se snaží posouvat hranice komerčních vesmírných letů. Firma amerického podnikatele Elona Muska momentálně pravidelně v rámci smlouvy s americkými úřady dopravuje astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a vyvíjí obří dopravní systém Starship pro plánovanou pilotovanou misi na Měsíc a později i první let na Mars.

Isaacman, pilot a zakladatel společnosti Shift4 zabývající se elektronickými platbami, misi Polaris Dawn zčásti financuje. Do vesmíru se podíval už v roce 2021. Tehdejší mise zvaná Inspiration4, rovněž pod hlavičkou SpaceX, se stala první výpravou do kosmu bez účasti profesionálního astronauta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...