Mise dokončena. Na Everestu stojí nová automatická meteorologická stanice

Středa 4. května 2022, 12 hodin 46 minut místního času (04:46 GMT) je datum, které se zapisuje do světové meteorologické historie. Čínský expediční vědecký tým postavil těsně pod vrcholem Mount Everestu v nadmořské výšce 8830 m n. m. automatickou meteorologickou stanici. Je nejvýš položenou stanicí na světě.

Sledování klimatické změny a především jejího dopadu na Tibetskou náhorní plošinu je základním úkolem systému stanic, které byly vybudovány v bezprostředním okolí nejvyšší hory světa. V různých nadmořských výškách – od 5200 m n. m. po 8830 m n. m. – monitoruje stav základních meteorologických prvků celkem osm stanic, čtyři z nich jsou nad 7000 m n. m.

První data už nová stanice stojící od 4. května 2022 těsně pod vrcholem Everestu předala do základního tábora ve výšce 5200 m n. m. Napájena je solárními panely a data by měla vysílat každých dvanáct minut. Je navržena tak, aby vydržela v extrémních podmínkách dva roky. Hmotnost stanice je 50 kilogramů, je tedy o 20 kilogramů lehčí než standardní automatické stanice používané v nižších nadmořských výškách. I tak byla instalace stanic, včetně této rekordně vysoko položené, v extrémních podmínkách – při nízkých teplotách a v řídkém vzduchu – mimořádně náročná.

Na vrcholu Mount Everestu odebrali vědci díky speciálnímu zařízení i vzorek ledu a sněhu, který poskytne cenná data pro výzkum environmentálních souvislostí. Tříkilogramové zařízení zkonstruované speciálně pro tento účel odebralo z vrcholu hory vzorky až do hloubky tří metrů. Díky analýze se pak ukáže, jak se za posledních dvacet let měnily například teplotní poměry na nejvyšší hoře světa. Zkoumat se budou i chemické látky kvůli znečištění ovzduší a vzorky budou použity i k analýze dalších chemických a biologických procesů.

Postavení nových meteorologických stanic je součástí rozsáhlejšího vědeckého výzkumu probíhajícího už od roku 2017. Podílí se na něm pět vědeckých týmů pracujících v šestnácti skupinách, celkem přes 270 vědců. Zaměřují se na energii monzunu, ekosystémy a biodiverzitu. A expediční týmy se zabývají i změnami koncentrace skleníkových plynů či adaptací lidí na extrémní prostředí ve vysokých horách v době klimatické změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 4 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 6 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...