Meteorologové letos čekají v Atlantiku silnou hurikánovou sezonu, bude ale slabší než vloni

Meteorologové letos očekávají v Atlantiku klidnější sezonu bouří a hurikánů než v loňském roce. Přesto by letošek měl být v dlouhodobém srovnání nadprůměrný, uvedla agentura AP s odkazem na americké centrum NOAA. V Atlantském oceánu trvá sezona hurikánů zpravidla od června do konce listopadu.

Podle aktuálních předpovědí by letos mělo vzniknout nad Atlantským oceánem 13 až 20 pojmenovaných bouří. Až deset z těchto bouří by mohlo dosáhnout intenzity hurikánu a až pět velmi silného hurikánu, které doprovází větry o rychlosti přes 177 kilometrů v hodině.

Hurikánová sezona 2021
Zdroj: NOAA

Od roku 1990 v průměru vzniká každoročně nad Atlantikem 14 pojmenovaných bouří. Podle NOAA je šedesátiprocentní pravděpodobnost, že letošní sezona zaznamená více bouří, než je průměr. Pravděpodobnost, že počet bude nižší, je jen desetiprocentní.

S hodnocením souhlasí i další vědecká centra. Podle meteorologa Todda Crawforda by ale letošní sezona měla být klidnější než ta loňská.

Rekordní loňský rok

Výrazně nadprůměrná byla loňská sezona se 30 pojmenovanými bouřemi, z nichž 14 dosáhlo intenzity hurikánu. Kvůli vysokému počtu bouří se Světová meteorologická organizace (WMO) rozhodla pozměnit způsob jejich pojmenování. Organizace každoročně chystala seznam s 21 křestními jmény. Pokud však bouří bylo více, dostávaly označení podle písmen řecké abecedy. Od letošního roku však WMO od používání řecké abecedy opustila a vytvoří další záložní seznam jmen.

Podle mnohých odborníků za vyšší intenzitu bouří mohou globální změny klimatu, a to především oteplování vod oceánů. To, že změny klimatu stojí i za vyšším počtem těchto meteorologických fenoménů, není stále jasně prokázané. „Ptáme se, zda je to součástí přirozené různorodosti systému, nebo jestli čelíme důsledkům globálního oteplování,“ uvedl meteorolog z Arizonské univerzity Xubin Zeng.

Jména pro hurikány v roce 2021
Zdroj: NOAA

Výrazný počet hurikánů a bouří v loňském roce měl i významné dopady na společenskou a ekonomickou situaci ve Střední Americe. Chudé země jako Honduras a Guatemala byly na podzim zasaženy hurikány a bouřemi opakovaně. To podle odborníků přispělo ke snaze části obyvatel odejít do Spojených států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...