Meteorolog Žák: Zima končí, sníh stále chybí. V minulosti u nás sněžilo i v květnu

Na konci týdne, 29. února, skončí meteorologická zima, která se zapíše do archivu jako jedna z nejteplejších a mimořádně chudých na sníh – hlavně mimo horské oblasti. V nížinách ležel sníh jen pár dnů a sněhová pokrývka vesměs nepřesahovala pět centimetrů. Velmi málo sněhu ale napadlo také ve středních a vyšších polohách. A sněžení, které nás čeká ve čtvrtek večer a v noci na pátek, situaci příliš nezachrání, protože v nížinách pokrývka během dne roztaje.

Nedostatek sněhu mimo hory trápí hlavně děti, které si tak musejí najít náhradní zábavu, než je třeba sáňkování nebo stavění sněhuláka. Starosti ale přidělává vodohospodářům a všem, kteří jsou závislí na vodě ze studny. Stav podzemních vod totiž zůstává podnormální a pokud nedorazí vlhké jaro, hrozí nedostatek spodní vody už brzy během teplé poloviny roku.

Na sníh mimořádně chudá zima vyvolává otázky, jestli si to počasí „nevynahradí“ na jaře. Příklad z nedávné minulosti (zima 2013/2014) to nepotvrzuje, po velmi teplé zimě téměř bez sněhu přišlo i nadprůměrně teplé jaro.

Sníh v březnu?

Obvykle březen sníh ještě občas přinese, hlavně na hory. V nížinách už lidé obvykle čekají jaro. Ne vždy ale dorazí. V roce 2013 se po 10. březnu vrátila naplno zima a vydržela až do začátku dubna. Čtyřtýdenní období od 11. března do 7. dubna bylo tehdy nechladnějším za sto let, i v nížinách ještě na přelomu března a dubna napadla pořádná porce sněhu – třeba v Ostravě 27 centimetrů, ve Velkých Karlovicích 33 centimetrů.

Sníh v dubnu 2013
Zdroj: ČHMU

Tehdejší březen přinesl ještě jednu zajímavost u našich východních sousedů – blizard, tedy kombinaci hustého sněžení a vichřice, který zasáhl i nížiny jižního a východního Slovenska. Tvořily se až dvoumetrové závěje a na pomoc uvízlým autům vyrazila i těžká technika.

Sněhové kalamity přichází i v dubnu

Sněžení v první polovině jara není v Česku nic neobvyklého. Březnové, a zejména dubnové kalamity v minulosti nejednou prověřily schopnosti pracovníků údržby silnic na konci zimy. Dokonce i celoroční rekord množství nového sněhu je právě z dubna. Například 16. dubna 1916 na Lysé hoře napadlo 108 centimetrů nového sněhu. Z novější doby zmiňme duben 1980, kdy i v Říčanech nedaleko Prahy spadlo 35 centimetrů, a to až 23. dubna.

Nejvyšší úhrny nového sněhu za 24 hodin
Zdroj: ČHMÚ

Dubnová extrémní sněžení obvykle souvisejí s tlakovými nížemi, které do Česka postupují z východního směru – kolem nich se k nám ve výšce dostává teplý a hodně vlhký vzduch ze Středomoří, zatímco při zemi proudí studený vzduch od severu až severovýchodu. I přes enormní množství sněhu, které v dubnu může napadnout, jde mimo hory spíš o ojedinělé případy. V nížinách se dubnový sníh objevuje průměrně jednou za pět až osm let.

Zatímco v dubnu nejsou sněhové kalamity až tak výjimečné, květnové sněžení, při kterém sníh zůstane ležet i v nížinách, už je záležitostí mimořádnou. Pamětníci prvomájových pochodů si určitě vybaví pár případů, kdy bylo nutné do průvodu vyrazit s čepicí a mezi mávátky se snášely sněhové vločky. Rekordmanem je ale už starší epizoda z května 1953. Na severovýchodní a střední Moravě a ve Slezsku tehdy napadlo 10 až 30 centimetrů sněhu a třeba v Novém Jičíně dokonce 45 centmetrů.

Sněhová pokrývka v květnu 1953
Zdroj: ČHMU

Co nás čeká letos?

A co nás čeká letos? Dosavadní modely zatím pro první dny jara s déletrvajícím vpádem studeného vzduchu doprovázeným vydatnějším sněžením v nížinách nepočítají. Sněžit tak bude většinou na horách, jen občas od středních až vyšších poloh (400 až 600 metrů).

Taky dlouhodobý výhled ČHMÚ z minulého víkendu předpokládá pokračování teplejšího počasí minimálně do druhé poloviny března. A rovněž sezonní modely, které jsou k dispozici, výrazně preferují teplotně nadprůměrné jaro. Krátké vpády studeného vzduchu se ale v následujících měsících vyloučit nedají, naopak, pro středoevropské jaro jsou spíše typické. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...