Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.

Na první pohled to nebyla houba, uvědomil si muž. V rukou držel něco mnohem těžšího a masivnějšího, než jsou mořské houby, pro které se potápěl v létě roku 1900 u pobřeží ostrova Antikythéra. Z hloubky 45 metrů, kde nález ležel ve vraku římské lodi, se dostal na palubu lodi kapitána Dimitria Kontose, který hned pochopil, že drží v rukou něco výjimečného. Archeologové z Athén, kam artefakt předal, to potvrdili.

Úlomky zařízení o velikosti krabice od bot připomínají mechanický stroj –⁠ což by naznačovalo, že jeho tvůrci museli mít znalosti, které se u nich vůbec nepředpokládaly. Objevené úlomky tvoří pouhou třetinu většího zařízení: vysoce sofistikované ruční převody měly být zřejmě schopné přesně předvídat pohyby pěti planet známých starověkým Řekům, stejně jako fáze Měsíce a zatmění Slunce a Měsíce. A to všechno ve vztahu k načasování důležitých událostí, jako byly olympijské hry.

Nahrávám video

Přes mnohaletý výzkum tohoto starověkého stroje a debaty se ale vědcům nikdy nepodařilo z otlučených a zkorodovaných mosazných úlomků objevených ve vraku lodi plně napodobit mechanismus, který poháněl toto zařízení, a dokonce ani nedokázali rekonstruovat výpočty použité při jeho konstrukci. A teď přišli archeologové s radikální myšlenkou: co když tento mechanismus nikdy ani nefungoval?

Trojúhelníkový tvar zubů

Mechanismus sice vypadal úžasně, ale jen vypadal, ve skutečnosti totiž nikdy nemohl fungovat, naznačuje nová studie. Mohlo jít tedy jen o ozdobu, něco jako suvenýr. Už dříve se spekulovalo o tom, že trojúhelníkové zuby ozubeného kola musely být velmi špatně funkční, teď ale vědci zpochybňují i jeho samotnou konstrukci.

Na analýze pracovali dva inženýři, Esteban Guillermo Szigety a Gustavo Francisco Arenas z argentinské Národní univerzity v Mar del Plata. Vycházeli z měření vědců, Allana Thorndikea a Mikea Edmundse, kteří provedli precizní měření tohoto mechanismu a jako první upozornili na problém s trojúhelníkovými zuby. Zanesli všechno do podrobného počítačového modelu, kde se pokusili simulovat, jak by fungoval.

Dospěli ke stejnému výsledku jako předchozí výzkum: trojúhelníkový tvar zubů způsobuje nerovnoměrný pohyb, protože u tohoto tvaru musí nutně docházet ke zrychlování a zpomalování pohybu. Navíc ale upozornili na další problém: nutné nepřesnosti při výrobě takových ozubených kol dobovými metodami by vedly k dalším chybám. Ty měly v tomto modelu výrazně větší negativní vliv na pohyb mechanismu než nevhodný tvar zubů.

Co to znamená? Pravděpodobnost, že se stroj rychle zasekne, byla tak vysoká, že by stroj z Antikythéry byl v praxi zřejmě nepoužitelný. Autoři jsou k výsledkům svého výzkumu opatrní: investice do tak složitého díla, které jasně předbíhá svou dobu o celá staletí, musela být tak velká, že je divné, že by nefungoval. Pracují tedy ještě s jednou možností: měření mechanismu, z nichž vycházeli, mohou být špatná. Pokud je to pravda, pak by byla pro další výzkum zapotřebí nová, ještě přesnější měření než to z roku 2006.

Dobrým argumentem, že mechanismus spíše fungoval, je složitost tohoto přístroje. Jeho komplexnost je totiž taková, že je krajně nepravděpodobné, že by se jednalo o prototyp – zřejmě tedy tento stroj navazoval na nějaké starší varianty, u nichž by se na takové do očí bijící chyby zřejmě přišlo.

Možná vysvětlení

Za špatná měření může být zodpovědné poškození, které mechanismus utrpěl po dvou tisících letech, které strávil v oceánu, a to přesto, že se vědci pokoušeli tento vliv ve svých analýzách vždy zohlednit.

Další možností je, že celý mechanismus se mohl pohybovat v jiném médiu, než je vzduch. Například mohl být součástí nějaké nádrže s olejem nebo vodou, které by bránily tomu, aby k výše popsaným zaseknutím došlo.

Současně je nutné také uvažovat o tom, že o těchto mechanických problémech autoři dobře věděli, a proto s nimi počítali. Mohli vzácný – a nepochybně i velmi drahý – strojek předvádět jen při velmi vzácných příležitostech, na krátkou chvíli a velmi pomalu a opatrně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...