Mayové měnili své mrtvé vládce na sportovní míče, naznačuje výzkum

Rituální sportovní utkání tvořila důležitou součást života Mayů. Nové nálezy ukazují, že do nich zapojovali dokonce i své vládce – a to dokonce posmrtně, v podobě míčů.

Staří Mayové podle nových důkazů přišli s důmyslným řešením problému, co si počít s vládci po jejich smrti. Mnoho civilizací pro své vůdce stavělo nákladné hrobky, které ale jen lákaly zloděje, nebo se stávaly symbolem, na nějž útočili nepřátelé.

Mayové ale zřejmě vládce proměňovali na míč na hru jménem tlachtli. Ta se považuje za jeden z nejstarších kolektivních sportů na světě a dodnes se hraje v mnoha domorodých komunitách v některých částech Střední Ameriky.

  • Tlachtli (z aztéčtiny, Mayi nazývaná pok-a-tok, česky někdy také nesprávně pelota) byla míčová hra, která jako rituál byla součástí náboženství v předkolumbovské době u mezoamerických kmenů, jako byli např. Toltékové, Aztékové nebo Mayové. 
  • Hra nejspíš pochází od Olméků z 6. století př. n. l., postupně se rozšířila a byla převzata jinými kulturami Mezoameriky, nakonec se dostala i na Karibské ostrovy a na jihozápad Severní Ameriky, kde ji hráli příslušníci Hohokamské kultury v dnešní Arizoně. Moderní verzí této hry je ulama.

Objev v Toniná

Důkazy o této zvláštní povaze míčů přinesl archeolog Juan Yadeun Angulo z mexického Národního institutu antropologie a historie (INAH). Při vykopávkách chrámového komplexu Toniná v jižním Mexiku objevil se svými kolegy 400 uren obsahujících směs lidského popela, kaučuku, uhlí a kořenů rostlin.

„Po porovnání tohoto nálezu s písemnými zprávami o mayském nalezišti se zdá, že zpopelněné ostatky se používaly k výrobě gumových míčků pro rituální hry,“ vysvětluje INAH ve své zprávě.

Toniná pochází z klasického mayského období v letech 500 až 687 našeho letopočtu a nachází se na ní zahloubené hřiště, kde se tlachti kdysi hrálo. Urny byly nalezeny pohřbené asi osm metrů pod Chrámem slunce v kryptě, která byla podle Yadeuna Angula vyhrazena pro rituální proměnu zemřelých vládců.

Důkazy archeologické i písemné

Předložená hypotéza se do značné míry opírá o vzkazy vyryté na třech bodovacích obručích, které vymezují hranice hřiště na pelotu v Toniná. Podle těchto nápisů byli tři starověcí hodnostáři převezeni do „jeskyně mrtvých“, kde podstoupili 260denní proces „transmutace“.

Konkrétně jsou na rytinách identifikováni Wak Chan Káhk’, který zemřel 1. září 775, dále Aj Kololte’, který zahynul 1. dubna 776, a žena jménem Káwiil Kaan, která zemřela v roce 722. Podle INAH se síra z popela těchto tří panovníků pravděpodobně používala k vulkanizaci pryže, z níž se vyráběly míče na tlachtli.

„Je zajímavé, že Mayové se snažili přeměnit mrtvá těla svých vládců v živou sílu – v něco, co by povzbuzovalo lid,“  uvedl Yadeun Angulo. „Máme důkazy o tom, že byla zakomponována do míčů; v klasickém období byly míče obrovské,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...