Změny klimatu ohřívají planetu a stále teplejší počasí je příčinou většího počtu požárů. Vědci teď prostudovali, jak se při masivních ohních chovají dešťové mraky – a pochopili, proč je lesní požáry tak těžké zkrotit.
Na začátku je oblak, který v atmosféře vzniká, když vodní pára začne kondenzovat. Na kondenzačních jádrech se tvoří drobné kapičky vody, které se vznášejí ve vzduchu. Následně se spojují do větší kapky a ty, když už je vzestupné proudy v oblaku neudrží, padají k Zemi a začíná pršet.
Vědci v posledních několika desítkách let ale pozorovali významný úbytek srážek v oblastech s častými a rozsáhlými požáry. Prolétali hustými oblaky kouře, které stoupaly z požářišť vysoko do atmosféry, a sledovali měnící se strukturu oblačnosti.
Ovlivňuje kouř z lesních požárů strukturu oblaků a následně množství srážek, které z nich padá? Při hledání odpovědi na tuto otázku přišli na řadu překvapivých odhalení.
Oheň spálí skoro vše. Do atmosféry se dostanou jen zuhelnatělé kousky organického materiálu, mazlavé části dehtu, popel a další drobné částice o velikosti asi sto nanometrů připomínající kousky jemného kukuřičného škrobu. Právě ty jsou svojí velikostí nejvhodnější pro tvorbu drobných kapiček v mraku a v kouřovém oblaku není o takové částice nouze.
Problém nad lesy celého světa
Vědci sbírali kapky z oblaků mimo letadlo. V oblacích tvořených kouřem našli kapičky, kterých bylo asi pětkrát víc a byly o polovinu menší než v běžném oblaku bez kouře. Špatná zpráva je, že z oblaků, které jsou tvořeny menšími kapičkami, méně prší. Drobné kapky totiž nejsou tak těžké, aby spadly na zem, a vzestupné proudy je v oblaku bez problému udrží.
Podobný výzkum proběhl nejenom nad vysušenou západní oblastí Ameriky, ale také v Amazonii, na jihu Afriky nebo v Indonésii a výsledky byly velmi podobné.
Požáry ovlivňují i samotnou atmosféru. Částice kouře jsou tmavé, takže absorbují světlo ze Slunce, zahřívají se a ohřívají i vzduch kolem sebe. Oblaky bez kouře naopak hodně slunečního světla odrážejí a brání tím ohřívání Země.
Výsledkem je, že kouř snižuje teplotní rozdíl mezi prohřátým zemským povrchem a studeným vzduchem ve vyšších vrstvách atmosféry. Pro bouřkové oblaky je právě výrazný pokles teploty s výškou jednou z nejdůležitějších podmínek jejich vzniku. Když kouř z požárů pronikne vysoko do atmosféry, kde ohřeje vzduch, bouřkové oblaky se netvoří.
Kombinace potlačené konvekce a miniaturních kapiček vody v oblacích omezily během období požárů srážkovou činnost ve střední Africe, což odstartovalo smyčku méně srážek, víc ohně. Na Madagaskaru za posledních deset let zaznamenali kvůli požárům zhruba dvacetiprocentní pokles srážek.
Dopad na klima existuje
Podle klimatických modelů dochází k poklesu srážek způsobenému kouřem ve velké části světa a projevy klimatické změny se tak stávají výraznějšími. Studie z roku 2018 zjistila, že počet letních deštivých dnů klesl od roku 1979 asi o čtyři procenta. Došlo tak k nárůstu suché vegetace a tím pádem i požárů a kouře. V roce 2018 skončilo v atmosféře téměř dvakrát víc spáleného materiálu, než je průměr za dvacáté století, a v roce 2020 už to bylo třikrát víc.
