Maďarští vědci protestují proti vládní reformě výzkumu. Chci zlepšit inovace, hájí se Orbán

Vědci v Maďarsku nesouhlasí se snahou vlády převzít kontrolu nad financováním výzkumu. Tento krok podle nich ohrožuje akademickou svobodu. Několik tisíc lidí vytvořilo lidský řetěz okolo sídla akademie věd a vyzvalo její vedení, aby se postavilo na odpor proti záměru vlády a hájilo nezávislost, napsala agentura AP. Protestující vědci podle agentury Reuters drželi nad hlavami knihy, aby tak vyzdvihli význam nezávislé vědy. Premiér Viktor Orbán změny hájí snahou o zajištění ekonomického přínosu výzkumu a lepším soustředěním zdrojů.

Maďarská vláda už vloni rozhodla o přesměrování finančních prostředků z akademie věd a minulý měsíc zahájila výběrové řízení na finanční prostředky – místo aby je přidělila výzkumným ústavům, které by je rozdělily podle svého uvážení.

Premiér Viktor Orbán argumentuje, že cílem vlády je zlepšit inovace ve vědeckém výzkumu. Výzkumné projekty, financované z veřejných zdrojů, by podle něj měly přinášet „přímý ekonomický zisk“.

„Ve výzkumném a inovačním systému stále chybí záruka ekonomického přínosu ze znalostí. Zvýšení přidané hodnoty v domácím průmyslu je možné jen soustředěním zdrojů,“ vzkázal Orbán svým kritikům v otevřeném dopise.

Pod akademii věd spadají ústavy s přibližně pěti tisíci výzkumníky, zabývajícími se nejrůznějšími oblastmi od astronomie až po zdravotnictví. Podle protestujících je v ohrožení budoucnost celé vědecké komunity.

Akademie, která provádí vědecký výzkum pomocí sítě specializovaných výzkumných institucí, je financována výhradně vládou. Její rozpočet dosahuje 40 miliard forintů ročně (asi 3,2 miliardy korun).

Fyzik Zoltán Beréenyi se domnívá, že hlavním prohřeškem akademie je přílišná nezávislost na Orbánovi. „V dnešním Maďarsku se může leccos přihodit i na univerzitách a ve vědě. Víme, co se stalo Středoevropské univerzitě,“ poznamenal v narážce na školu založenou finančníkem a filantropem Georgem Sorosem, která byla donucena odejít z Budapešti. „Jedinou věcí jsem si jistý – nejde o žádnou snahu zvýšit efektivitu výzkumu,“ dodal.

Obavy vědců

Na spor mezi maďarskými vědci a vládou upozornil poprvé už na konci loňského roku americký odborný časopis Nature. 

Parlament totiž v červenci schválil kompletní restrukturalizaci akademického výzkumu. Ta by měla proběhnout právě během roku 2019 a týká se jak organizace, tak i financování vědy. Vědci, kteří se pro Nature vyjádřili, byli zklamaní z nedostatku informací k tak závažné změně. Nikdo podle nich doposud nepopsal, jak by měla být zaváděna do praxe ani kdy by měla být provedena.

„Nikdo neví, co se stane,“ stěžovala si bioložka Éva Kondorosiová z Szegedu, která je viceprezidentkou vědecké organizace European Research Council (ERC) a současně loňskou vítězkou prestižní Bolzanovy ceny. „Tato situace je nepřijatelná,“ hodnotila situaci, v jaké se ocitla maďarská věda.

Vědcům vadí, že s nimi vládní plány nikdo nekonzultuje, a obávají se negativních dopadů na celý systém.

Do března by mělo být přitom dokončeno hodnocení vědeckých institucí, podle něhož se rozhodne, jestli budou dále fungovat, sloučí se s jinými organizacemi – anebo úplně zaniknou.

Konec genderových studií

Tyto reformy jsou podle Nature součástí rozsáhlých změn akademických svobod v Maďarsku. Na konci loňského roku musela ze země odejít Středoevropská univerzita (CEU) založená americkým miliardářem maďarského původu Georgem Sorosem. Od září už bude přijímat nové studenty ve Vídni.

„Instituce Spojených států byla vyhozena ze země, která je spojencem v Severoatlantické alianci. Evropská instituce byla vypuzena z členské země Evropské unie,“ sdělil podle Reuters rektor univerzity Michael Ignatieff.

Maďarský premiér Viktor Orbán Sorose často kritizuje a obviňuje ho ze záměrného podporování masové migrace do Evropy, proti které se Orbánův kabinet důrazně staví. Kvůli tlaku ze strany současné maďarské vlády z Budapešti odešla i Sorosova nadace Open Society Foundation (OSF). 

V polovině srpna se zase maďarská vláda rozhodla, že přestane financovat genderová studia na univerzitách. „Maďarská vláda je jasně přesvědčena, že lidé se rodí buď jako muži, nebo jako ženy. V životě si pak vedou podle svého uvážení co nejlépe, ale kromě toho maďarský stát nechce utrácet veřejné prostředky na vzdělávání v tomto oboru,“ zdůvodnil změny šéf úřadu vlády Gergely Gulyás.

„Liberálové oddaní genderu způsobili nenapravitelné škody v duších generací, které vyrůstaly v posledních desetiletích. Musíme s nimi nekompromisně bojovat a dosáhnout úplného vítězství, jinak nás nakonec zničí,“ napsal v provládním listu Magyar Idök sociolog Bálint Botond.

Proti ukončení financování genderových studií protestovali v otevřeném dopise američtí vědci z nejrůznějších oborů. Henry Reichman, autor dopisu adresovaného maďarskému ministru školství, v něm uvádí: „Tím, že maďarská vláda odmítá akademickou svobodu, která je zárukou autonomie vysokoškolského vzdělávání, vzdaluje tak svou zemi společenství demokratických národů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 19 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...