Lidstvo má stále šanci. Udržet nárůst teplot pod 1,5 stupně je realistické, říká nová zpráva

Rekordní nárůst technologií čisté energie, včetně solárních panelů a elektromobilů, znamená, že je stále možné omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia. Svět ale do začátku příštího desetiletí bude muset zvýšit investice do přechodu na čistší energii na téměř 4,5 bilionu dolarů (103,5 bilionu korun) ročně z 1,8 bilionu dolarů očekávaných v letošním roce. Ve své zprávě to v úterý uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Teploty letos dosáhly rekordních hodnot a celosvětové průměry jsou přibližně o 1,1 stupně Celsia vyšší ve srovnání s předindustriálním průměrem. Pařížská dohoda v roce 2015 stanovila jako cíl udržet nárůst globální teploty pod dvěma stupni Celsia a zároveň usilovat o jeho omezení na 1,5 stupně, aby se zabránilo nejzávažnějším důsledkům, jako jsou sucho, záplavy a zvýšený výskyt požárů.

Cesta k čisté nule je na dobré cestě

IEA ve své aktualizaci plánu k dosažení takzvané čisté nuly (Net Zero Roadmap) uvedla, že nárůst kapacity solární energie a prodeje elektromobilů od roku 2021 je v souladu s cíli. Stejně jako infrastrukturní plány v obou oblastech. Je však potřeba vynaložit ještě větší úsilí, neboť do roku 2030 je nutné ztrojnásobit globální kapacitu obnovitelných zdrojů, zdvojnásobit energeticky účinnou infrastrukturu a zvýšit prodej tepelných čerpadel a využití elektromobilů.

Plán Net Zero Roadmap navrhuje scénáře pro dosažení takzvané čisté nuly do poloviny století.

IEA vyzvala i ke snížení emisí metanu do roku 2030 v energetickém sektoru o 75 procent. To by podle odhadů stálo 75 miliard dolarů, tedy jen dvě procenta čistého zisku, který v roce 2022 vykázal ropný a plynárenský průmysl.

Různé země mohou mít různé cesty

Cesta k čisté nule bude také vyžadovat spravedlivý přechod, který zohlední podmínky v jednotlivých zemích, upozornila IEA. Bude vyžadovat, aby vyspělé země dosáhly čisté nuly dříve než rozvojové. Politici, kteří mají na paměti krizi životních nákladů a usilují o znovuzvolení, navzdory letošnímu extrémnímu počasí ustupují od klimatických závazků.

„Vlády musejí vzhledem k rozsahu dané výzvy oddělit klima od geopolitiky,“ dodal ředitel IEA Fatih Birol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...