Lidský mozek umí tvořit nové buňky sto let. Objev může pomoci léčit Alzheimerovu nemoc

Lidské tělo je schopné vytvářet čerstvé mozkové buňky do věku nejméně mezi devadesáti a sty roky. Vznik nových neuronů však rychle klesá u lidí s Alzheimerovou chorobou, a to velice rychle po jejím vzniku, odhalil nový výzkum publikovaný v odborném časopise Nature Medicine.

Objev by mohl pomoci lékařům s účinnější diagnostikou Alzheimerovy nemoci v jejím raném stadiu, věří autoři práce. Současně by se podle nich snad dalo předcházet šíření této nemoci v mozku různými formami cvičení – ty by mohly podpořit produkci nových buněk.

O tom, jestli má člověk od dospělosti až do smrti stále stejný počet buněk, nebo jestli přibývají, se vědci přou celá desetiletí. Španělští vědci teď přišli s výzkumem, který může tento spor rozsoudit. Měli možnost zkoumat mozky třinácti jednotlivců, kteří zemřeli ve věku mezi 43 a 87 roky. Všichni byli po neurologické stránce před smrtí zcela zdraví a své mozky darovali ještě za života vědě.

Nahrávám video
Události: Alzheimerovou nemocí trpí v Česku přes 150 tisíc lidí
Zdroj: ČT24

Hlavní autorkou byla María Llorens-Martínová. Objevila, že zdravé mozky obsahovaly nově vzniklé neurony, ale jejich množství s věkem ubývalo. Mezi čtyřicátým a sedmdesátým rokem věku došlo k poklesu těchto nově vzniklých neuronů ze 40 tisíc na přibližně 30 tisíc na milimetr krychlový.

Tyto nové buňky se rodily v části mozku přezdívané Gyrus dentatus. Jde o část hippokampu, který hraje zásadní roli v učení a paměti, ale také náladě a emocích. Podle vědců šlo toto snižování množství nových buněk ruku v ruce s úbytkem kognitivních schopností spojených se stárnutím. Naznačuje to, že s každým dalším rokem života od středního věku vzniká v této oblasti o 300 neuronů méně.

Rozdíl mezi zdravým a nemocným mozkem

Závěry tohoto výzkumu také vysvětlují, proč doposud vědci docházeli k tak rozdílným výsledkům. Ukázalo se totiž, že různé testy mají odlišné výsledky. „Ve stejných mozcích můžeme najít množství nedospělých neuronů, nebo také žádné nedospělé neurony, podle toho, jak byla zpracovávána tkáň,“ uvedla Llorens-Martínová.

Poté, co vědci prozkoumali zdravé mozky, podívali se ještě na mozky lidí, u nichž byla před smrtí diagnostikována Alzheimerova choroba. Tentokrát mohli vyšetřit mozkové tkáně 45 osob ve věku 52 až 97 let. Také tady se našly u všech čerstvé mozkové buňky v oblasti Gyrus dentatus – a to včetně 97letého člověka, který se tak stal vůbec nejstarší osobou, u níž bylo něco takového pozorováno.

Rozdíl mezi zdravými mozky a těmi nemocnými tu ale byl, a to velký. I v raném stadiu nemoci měly mozky nemocných jen polovinu až tři čtvrtiny čerstvých neuronů ve srovnání s mozky zdravými. „Tento výzkum je pro pacienty s Alzheimerovou nemocí, protože množství nových mozkových buněk u zdravých osob je vždy vyšší než u těch nemocných, bez ohledu na jejich věk,“ uvedli autoři práce. „Ukazuje to, že za snižování počtu nových neuronů může nějaký nezávislý mechanismus, který je odlišný od fyziologického stárnutí.“

Llorens-Martínová věří, že mozkové skeny budou schopné objevit nově vzniklé mozkové buňky, takže to pomůže odhalovat Alzheimerovu chorobu v jejím nejranějším stadiu. Vědci také doufají, že právě u těchto lidí by mohlo nejvíce pomoci speciální cvičení a stimulace mozku. Naznačují to zatím sice jen výzkumy na zvířatech, ale výsledky jsou velmi slibné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 19 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...