Lidský mozek se umí naučit ovládat umělý palec. Stačí mu týden, ukázal pokus

Experiment neurovědců z University College London ukázal, že lidský mozek je schopný naučit se nečekaně rychle ovládat třetí palec. V pokusu se lidé učili používat speciálně navržený robotický palec – nejenže s překvapivou lehkostí zvládli jeho ovládání, ale skeny také odhalily, že se jejich mozek rychle adaptoval na zvládnutí této zcela nové dovednosti, na kterou nemůže být nijak připravený.

Neurovědci popsali výsledky v odborném časopise Science Robotics. „Evoluce nás sice nevybavila na použití další části těla, ale zjistili jsme, že mozek je schopen se na tuto situaci adaptovat – umí rozšířit své schopnosti,“ uvedla v tiskové zprávě hlavní autorka studie, profesorka Tamar Makinová.

„Třetí palec“ začala jako projekt designérky Dani Clodeové, když ještě studovala na Royal College of Art v Londýně. Robotický orgán se nosí na spodní straně ruky, naproti skutečnému palci uživatele, poblíž malíčku. Ovládá se pomocí bezdrátového tlakového senzoru připojeného ke spodní straně dlaně. Uživatel jednoduše použije malé množství tlaku pod palcem a robotický prst se ohne – což mu umožní uchopit předměty.

Test prstu

Neurovědci tento robo-prst testovali na dvaceti lidech. Nejprve je naučili ho ovládat a pak nechali dobrovolníky, aby ho týden nosili a používali ho k plnění každodenních úkolů, celkem dvě až šest hodin nošení denně. Dalších 10 účastníků kontroly dostalo stejný úkol, ale místo ovladatelného robotického palce měli prst navíc nehybný.

Na konci experimentu pak měli účastníci za úkol vykonat řadu úkolů, jež prověřily jejich zručnost s novým orgánem – měli například sbírat míčky nebo uspořádat sklenice na víno. Při některých testech dokonce museli plnit úkoly se zavázanýma očima nebo při tom byli nějak rozptylovaní.

Vědci sledovali mozky účastníků pomocí funkční magnetické rezonance. Tyto snímky dokázaly zachytit drobný, ale viditelný rozdíl, jakým způsobem se ovládání neexistujícího orgánu projevuje v mozku. Zajímavé bylo, že pro mozek se postupně stával tento prst navíc „přirozeným“ – mozkové vlny odpovídaly tomu, jako by se hýbal reálný biologický prst.
Experiment také ukázal pozoruhodnou pružnost mozku: když si dobrovolníci prst sundali, stačil pouhý týden a další skeny pak odhalily, že tyto oblasti v mozku mezitím přestaly být aktivní.

Vědce už delší dobu fascinuje tato takzvaná plasticita mozku – tedy schopnost rychle si osvojovat i zapomínat a odnaučovat nejrůznější dovednosti. Nevěděli ale, že se týká i něčeho tak neměnného, jako je ovládání částí těla. Fakt, že jsme schopní přizpůsobit se technologickým rozšířením fyzického těla tak snadno, je podle autorů práce velkou nadějí   do budoucna, kdy budou podobné pomůcky dostupnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...