Lidský mozek se umí naučit ovládat umělý palec. Stačí mu týden, ukázal pokus

Experiment neurovědců z University College London ukázal, že lidský mozek je schopný naučit se nečekaně rychle ovládat třetí palec. V pokusu se lidé učili používat speciálně navržený robotický palec – nejenže s překvapivou lehkostí zvládli jeho ovládání, ale skeny také odhalily, že se jejich mozek rychle adaptoval na zvládnutí této zcela nové dovednosti, na kterou nemůže být nijak připravený.

Neurovědci popsali výsledky v odborném časopise Science Robotics. „Evoluce nás sice nevybavila na použití další části těla, ale zjistili jsme, že mozek je schopen se na tuto situaci adaptovat – umí rozšířit své schopnosti,“ uvedla v tiskové zprávě hlavní autorka studie, profesorka Tamar Makinová.

„Třetí palec“ začala jako projekt designérky Dani Clodeové, když ještě studovala na Royal College of Art v Londýně. Robotický orgán se nosí na spodní straně ruky, naproti skutečnému palci uživatele, poblíž malíčku. Ovládá se pomocí bezdrátového tlakového senzoru připojeného ke spodní straně dlaně. Uživatel jednoduše použije malé množství tlaku pod palcem a robotický prst se ohne – což mu umožní uchopit předměty.

Test prstu

Neurovědci tento robo-prst testovali na dvaceti lidech. Nejprve je naučili ho ovládat a pak nechali dobrovolníky, aby ho týden nosili a používali ho k plnění každodenních úkolů, celkem dvě až šest hodin nošení denně. Dalších 10 účastníků kontroly dostalo stejný úkol, ale místo ovladatelného robotického palce měli prst navíc nehybný.

Na konci experimentu pak měli účastníci za úkol vykonat řadu úkolů, jež prověřily jejich zručnost s novým orgánem – měli například sbírat míčky nebo uspořádat sklenice na víno. Při některých testech dokonce museli plnit úkoly se zavázanýma očima nebo při tom byli nějak rozptylovaní.

Vědci sledovali mozky účastníků pomocí funkční magnetické rezonance. Tyto snímky dokázaly zachytit drobný, ale viditelný rozdíl, jakým způsobem se ovládání neexistujícího orgánu projevuje v mozku. Zajímavé bylo, že pro mozek se postupně stával tento prst navíc „přirozeným“ – mozkové vlny odpovídaly tomu, jako by se hýbal reálný biologický prst.
Experiment také ukázal pozoruhodnou pružnost mozku: když si dobrovolníci prst sundali, stačil pouhý týden a další skeny pak odhalily, že tyto oblasti v mozku mezitím přestaly být aktivní.

Vědce už delší dobu fascinuje tato takzvaná plasticita mozku – tedy schopnost rychle si osvojovat i zapomínat a odnaučovat nejrůznější dovednosti. Nevěděli ale, že se týká i něčeho tak neměnného, jako je ovládání částí těla. Fakt, že jsme schopní přizpůsobit se technologickým rozšířením fyzického těla tak snadno, je podle autorů práce velkou nadějí   do budoucna, kdy budou podobné pomůcky dostupnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 2 hhodinami

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 5 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 5 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 6 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 7 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
včera v 12:52

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
včera v 00:26

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.