Lidé zabijí ročně nejméně sto milionů žraloků, starší údaje byly podhodnocené

Žraloci jsou klíčovým hráčem v mořských ekosystémech. Přesto je lidstvo loví stále rychlejším tempem. Nový výzkum popisuje, že ani některá dobře míněná opatření nepomohla, ale možná dokonce žralokům ještě uškodila.

Už před dvaceti lety vyšel výzkum, který popsal, jak vypadá průmyslový lov žraloků. Vědci tehdy prokázali, že většina žraloků je loví jen pro ploutve. Ty se ještě živým zvířatům odřežou a využijí pro tradiční čínskou medicínu nebo jako kulinářskou lahůdku. Znetvořená těla paryb se pak hází zpět do vody, kde žraloci umírají. Tehdy veřejnost zachvátil tak silný odpor, že se díky celosvětové „legislativní smršti“ podařilo tento fenomén výrazně omezit. Teď vyšel v odborném žurnálu Science nový výzkum, který má podle autorů podobný potenciál.

Zpráva konstatuje, že se žraloků loví stále více. Roku 2019 dosáhlo množství zabitých žraloků více než sto milionů ročně. Tento trend by podle autorů mohl znamenat problémy pro už tak ohrožené mořské živočichy.

Tento výzkum je důležitý, protože jako první vzal v úvahu desítky faktorů, které předchozí práce buď nedokázaly zahrnout, anebo je ignorovaly. Šlo hlavně o dopady nejrůznějších opatření na ochranu žraloků.

Vědci předpokládali, že čísla o žralocích, kteří zahynou při lovu, jsou podhodnocená. Vycházeli z několika úvah. Žraloci ulovení neúmyslně nepřežijí vždy, když jsou vrácení zpět do moře. Ne každá loď má pozorovatele, kteří vedou záznamy. A většina údajů se soustředila na často lovené druhy ve velkých regionálních rybolovných oblastech, takže na ostatní žraloky, zejména menší druhy, se moc nebraly ohledy.

Aby bylo možné odhadnout úmrtnost v místech, kde byly údaje nejednotné, sestavil tým statistické modely, které zahrnovaly informace o podmínkách v oceánu, rybářském průmyslu a druzích přítomných v dané oblasti. Konečné odhady ukázaly, že celkový počet úmrtí žraloků v důsledku rybolovu vzrostl ze 76 milionů ročně v roce 2012 na 101 milionů v roce 2019. K naprosté většině docházelo v pobřežních oblastech, nikoliv na otevřeném oceánu, na který se tradičně soustředí úsilí o ochranu přírody.

Experti se shodují

Vědci pak provedli dlouhé a pečlivé rozhovory s dvaadvaceti předními odborníky na lov žraloků. Všichni až na jednoho potvrdili, že odstraňování ploutví opravdu téměř zmizelo – zákaz platí na třech čtvrtinách lovných území a je dodržován.

Někteří také naznačili, že zákaz mohl paradoxně přispět k nárůstu úmrtnosti žraloků. Jakmile se totiž začalo od rybářských lodí vyžadovat, aby si ponechávaly celé žraloky, a ne pouze ploutve, podpořilo to trh se žraločím masem. Vzniklo tak celé odvětví, jež se zabývá jeho zpracováním, lidé se učí ho lépe připravovat a využívat.

Nick Dulvy, biolog ochrany přírody z Univerzity Simona Frasera, říká, že výzkumný tým „odvedl opravdu dobrou práci, když zjistil, že jich ročně zabíjíme 100 milionů a počet ulovených navzdory snahám o kontrolu roste“. Upozorňuje ale také, že tento odhad nerozlišuje mezi úmrtím žraloků při udržitelném a neudržitelném rybolovu. To může omezit užitečnost studie pro vypracování konkrétních předpisů. „Ukazuje, kde je vysoký úlovek, ale neříká, jak ho bylo dosaženo a jestli je udržitelný,“ říká.

Zásadní pro ekosystém

Znepokojivé je podle této práce, že asi třetina všech úmrtí se týkala druhů na seznamu ohrožených druhů. Pokud by některé z druhů vyhynuly, dopady by se kaskádovitě promítly do ekosystémů a ekonomik, jichž jsou součástí.

Žraloci jsou vrcholoví predátoři, tedy tvorové, kteří mají zásadní dopad na své ekosystémy. Brání tak zejména přemnožení jiných druhů, které by mohly příliš vyčerpat zdroje ekosystému.

Pro celou řadu lidských kultur jsou navíc tradiční potravou, která zajišťuje mnoha chudším populacím zdroje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 6 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 8 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...