Jaký vliv má zdroj informací na jejich důvěryhodnost? Vědci mají mezi lidmi v současné době výrazně větší autoritu než duchovní – a to jak mezi nevěřícími, tak mezi věřícími. Vyplývá to z rozsáhlého mezinárodního výzkumu, který studoval víc než deset tisíc účastníků ve 24 zemích světa.
Koronavirová pandemie přinesla do společností po celém světě zásadní otázku: komu lze vlastně věřit? Opravdu funguje udržování vzdálenosti 1,5 metru? Je očkování bezpečné? Pomáhá nošení respirátoru? V mnoha případech se odpovědi na tyto otázky redukují na prostou otázku důvěry – lidé, kteří sami nemají možnost to zjistit, věří těm, koho považují za největší autoritu.
„V našem výzkumu jsme se zabývali tím, jaký vliv má na důvěryhodnost informace kromě jejího samotného obsahu také její zdroj. Udělali jsme to pomocí jednoduchého experimentu s použitím nesmyslných tvrzení. Netýkaly se sice koronaviru, ale naše zjištění jsou velmi relevantní i pro debaty kolem koronavirové pandemie,“ míní vedoucí výzkumu, psycholožka Suzanne Hoogeveenová. Její studie vyšla ve vědeckém časopise Nature Human Behavior.
Hluboce znějící nesmysly
Do experimentu se zapojilo 10 195 účastníků. Vědci jim předložili dva výroky, které sice neměly žádný smysl, ale mohly znít hluboce a pro někoho až filosoficky:
- Jsme povoláni zkoumat samotný vesmír jako rozhraní mezi vírou a empatií. Musíme se naučit, jak vést autentický život tváří v tvář bludům. Jsme vedeni ke sebezdokonalování se.
- Ano, je možné zničit věci, které nás mohou konfrontovat, ale nejde to bez naděje na naší straně. Turbulence se rodí v mezeře, kdy byla transformace vyloučena. Právě ve tvoření jsme znovu nabíjeni energií.
Jedno z těchto tvrzení bylo ve studii připsáno vědci, druhé duchovnímu guruovi. Účastníci pak měli na sedmibodové stupnici označit, jak moc jim tyto věty připadají věrohodné. V dotaznících už před tím mimo jiné uváděli řadu informací o sobě.
Rozdíly mezi kulturami i národy
Dokonce i nejvíce věřící účastníci považovali tvrzení vědce za důvěryhodnější než tvrzení duchovního gurua. V této skupině byl ale tento efekt slabší, slova duchovního gurua tedy věřící lidí považovali za relativně důvěryhodnější než ateisté nebo agnostici, kteří se experimentu zúčastnili.
Současně se ukázalo, že efekt, který autoři studie nazvali Einsteinův, byl univerzální – větší míru důvěry ve vědce pozorovali výzkumníci ve všech zemích světa, v nichž experiment prováděli.
Menší rozdíly mezi jednotlivými zeměmi se přesto vyskytly. Například nizozemští účastníci byli ze všech národností nejskeptičtější k oběma frázím. Rozdíl mezi důvěryhodností vědce a náboženského vůdce byl největší v Turecku a nejmenší v Indii, Číně a Japonsku.
„Je možné, že relativně menší vliv v jihovýchodní Asii je způsoben tím, že duchovní guru, jak je prezentován ve studii, je více spjat s východními systémy víry než se západnějšími křesťanskými tradicemi,“ vysvětluje Hoogeveenová. „Na základě našich údajů to ale nejsme schopní říct na sto procent.“ Českou republiku studie nezkoumala.
Spolehlivá věda
Podle psycholožky je tento výzkum důležitý pro pochopení toho, jak se pandemie vyvíjela a kdo na ni měl největší vliv, ale říká také spoustu zajímavého o důvěryhodnosti vědy a náboženství obecně.
„Naše výsledky naznačují, že bez ohledu na světonázor je věda celosvětově vnímána jako silný ukazatel spolehlivosti informací. V dnešní době, kdy se hodně mluví o skepsi například v souvislosti se změnami klimatu a očkováním, je to snad uklidňující,“ říká Hoogeveenová.
Současně je ale podle autorů práce argumentem pro to, aby vědci vážili slova a byli v komunikaci s veřejností zodpovědní – jejich slova jsou sice důvěryhodná, ale mohou si pověst také snadno pokazit.
