V představě řady lidí se v pravěku lidstvo živilo hlavně masem. Podle nové studie je ale opak pravdou. Vědci našli v Izraeli důkazy o tom, jak bohatá a pestrá byla paleolitická rostlinná potrava.
Paleolit byl dobou lovců a sběračů. Dobou, kdy se lidé ještě nedovtípili, že se dají nějaké plodiny nejen sbírat, ale i pěstovat, a tak se živili hlavně zvířaty, tedy masem. Jak vypadala strava těchto prapředků moderních lidí, se ale ve skutečnosti příliš neví, a to přesto, že se stala v poslední době nesmírně oblíbenou takzvaná paleo dieta, tedy jídelníček, který má připomínat právě potravu z doby kamenné.
Nový archeologický výzkum, který probíhal na březích řeky Jordán v severním Izraeli, nabídl nový pohled na stravovací návyky prvních lidí. Výrazně zpochybnil tradiční představy o pravěkém stravování. Pravěcí lovci a sběrači se totiž podle jeho výsledků jako na hlavní zdroj energie spoléhali především na rostlinnou stravu, hlavně na rostliny bohaté na škrob.
Přestože propagátoři paleo diet tvrdí, že základní stravou doby kamenné bylo maso, což mělo zvýšit kapacitu lidského mozku i fyzické schopnosti lidí, tyto nové důkazy z reálného světa vypráví odlišný příběh.
Nástroje a zrní
Archeologové analyzovali zrna stará 780 tisíc let, která se zachovala na čedičových nástrojích z lokality na břehu jezera Hula. Lokalita Gesher Benot Ya'akov je nesmírně bohatá na nálezy, včetně zkamenělých pozůstatků zvířat a zbytků rostlin.
Výzkum je v rozporu s názorem, že potrava starověkých lidí byla založena především na živočišných bílkovinách, jak naznačují právě paleo diety. Mnoho z nich je založeno na interpretaci zvířecích kostí nalezených v archeologických nalezištích, jenže to ukazuje, že autoři těchto diet padli do pasti, kterou se archeologové učí rozeznat hned během prvních let studia.
Množství dokladů kostí, jež říkají, že lidé jedli maso, totiž nutně neznamená, že nejedli nic jiného. Nejvíc to vypovídá o tom, že se jiné potraviny hůř zachovávaly. Tento objev zrn na starověkých nástrojích ale poskytuje nový pohled na ústřední roli rostlin, zejména škrobnatých hlíz, ořechů a kořenů, které jsou bohaté na sacharidy nezbytné pro energetické nároky lidského mozku.
Důmyslní pralidé
Studie poukazuje na důmyslné metody, které první lidé používali ke zpracování rostlinných materiálů. Zrna škrobu badatelé nalezli na čedičových nástrojích. Ty jsou nejstarším dokladem lidského zpracování rostlinných potravin a používaly se k přípravě různých plodin, včetně žaludů, obilovin, luštěnin a vodních rostlin. Vědci také identifikovali mikroskopické pozůstatky, jako jsou pylová zrna, chlupy hlodavců a peří, což podporuje věrohodnost nálezů škrobu.
Silným důkazem, že právě rostlinná strava byla základem prajídelníčku, jsou nalezené nástroje. Je jich tak velké množství, že to potvrzuje jejich masové využívání, a tedy i to, jak zásadní část potravy tehdejších lidí rostliny tvořily. Výzkum nevylučuje, že by pravěcí lidé maso jedli, ani to, že bylo důležité. Pouze upozorňuje, že nebylo tak dominantní, jak se domnívají zastánci paleo diet.
„Tento objev podtrhuje význam rostlinné potravy ve vývoji našich předků,“ uvedli autoři výzkumu. „Nyní chápeme, že ranní hominidé celoročně sbírali širokou škálu rostlin, které zpracovávali pomocí nástrojů vyrobených z čediče. Tento objev otevírá novou kapitolu ve studiu stravy raných lidí a jejich hlubokého vztahu k rostlinné potravě.“
Výsledky také nabízejí nový pohled na sociální a kognitivní chování raných lidí. Používání nástrojů ke zpracování rostlin naznačuje vysokou úroveň spolupráce a sociální struktury. Jejich schopnost využívat rozmanité zdroje z vodního i suchozemského prostředí zase ukazuje na hlubokou znalost okolí, podobně jako u dnešních moderních lidí.
