Lidé už téměř stokrát přenesli své nemoci na divoká zvířata. Většinu ale nevidíme, upozorňuje studie

Mezinárodní výzkumný tým vedený vědci z Georgetownské univerzity zjistil, že lidé mohou nakazit svými viry zvířata výrazně častěji, než se dosud předpokládalo.

Ve studii, která vyšla 22. března v časopise Ecology Letters, autoři popsali asi stovku různých případů, kdy došlo k „přelití“ nemocí z člověka zpět do populací volně žijících zvířat – podobně jako se virus SARS-CoV-2 dokázal rozšířit v chovech norků, lvů a tygrů v zoologických zahradách a mezi volně žijícími jelenci.

„V souvislosti s pandemií se pochopitelně projevil obrovský zájem o přenos patogenů z člověka na divoká zvířata,“ popsal hlavní autor studie Gregory Albery z Georgetownské univerzity. „Abychom pomohli plánovat opatření týkající se zpětného šíření našich patogenů, prošli jsme dostupnou literaturu a zjistili jsme díky tomu, jak se tento proces projevoval v minulosti.“

Albery a jeho kolegové ve svém výzkumu zjistili, že téměř polovina zjištěných případů se odehrála „v zajetí“, tedy na místech, jako jsou zoologické zahrady, kde veterináři pečlivě sledují zdravotní stav zvířat. Právě tam je totiž pravděpodobnější, že si experti všimnou, když dojde k přenosu viru.

Kromě toho se ve více než polovině zjištěných případů jednalo o přenos z člověka na primáta, což není příliš překvapivý výsledek, protože patogeny snáze přeskakují mezi blízce příbuznými hostiteli. Navíc populace ohrožených lidoopů ve volné přírodě jsou pečlivě monitorovány a jejich ochránci se snaží, aby zvířata nepřišla do příliš těsného kontaktu s lidmi.

Vědci vidí jen tam, kam se dívají

„To podporuje myšlenku, že patogeny s větší pravděpodobností odhalíme v místech, kde věnujeme hodně času a úsilí hledání,“ objasňuje autorka studie Anna Fargeová z Coloradské státní univerzity. Nepřiměřené množství výzkumů se přitom podle ní zaměřuje na „charismatická zvířata“ v zoologických zahradách nebo v těsné blízkosti lidí. „Otevírá to otázku, které případy mezidruhového přenosu nám mohou unikat a co to může znamenat nejen pro veřejné zdraví, ale i pro zdraví a ochranu infikovaných druhů,“ dodává vědkyně.

Zpětnému šíření nákazy byla v poslední době věnována značná pozornost kvůli šíření viru SARS-CoV-2, který způsobuje covid-19, u volně žijících jelenců běloocasých ve Spojených státech a Kanadě. Některé údaje naznačují, že jelenci přinejmenším v jednom případě předali virus zpět lidem – řada vědců přitom vyjadřuje obavy, že právě nové zvířecí rezervoáry by mohly dát viru další šanci vyvinout nové varianty.

Jelenec běloocasý
Zdroj: Wikimedia Commons

Ve své nové studii Albery a jeho kolegové nacházejí ale i docela dobré zprávy: vědci totiž mohou pomocí umělých inteligencí úspěšně předvídat, které druhy by mohly být ohroženy nákazou virem. Když vědci porovnali druhy, jež byly infikovány virem SARS-CoV-2, s předpověďmi, které provedli jiní výzkumníci v dřívějších fázích pandemie, zjistili, že tyto predikce dokázaly trendy odhadnout správně.

Covid je pod drobnohledem, jiné nemoci ne

„Je docela fajn vidět, že sekvenování genomů zvířat a pochopení jejich imunitního systému se vyplatilo,“ říká doktor Colin Carlson, odborný asistent v Centru pro globální zdravotní vědu a bezpečnost na Georgetown University Medical Center, který se na studii také podílel. „Pandemie dala vědcům příležitost vyzkoušet si některé prediktivní nástroje a ukázalo se, že jsme připraveni lépe, než jsme si mysleli.“

Autoři došli k závěru, že přelévání virů mezi druhy může být předvídatelné. Ale vědci stojí před zásadním problémem: o nemocech volně žijících zvířat se toho ví velice málo.

„SARS-CoV-2 sledujeme pozorněji než jakýkoli jiný virus na Zemi, takže když dojde k jeho přenosu, můžeme ho zachytit. Stále je mnohem těžší věrohodně posoudit riziko v jiných případech, kdy nejsme schopni operovat s tolika informacemi,“ říká Carlson. V důsledku toho je těžké změřit, jak závažné riziko představuje zpětný únik pro lidské zdraví nebo ochranu volně žijících zvířat, zejména v případě jiných patogenů než SARS-CoV-2.

„Dlouhodobé monitorování nám pomáhá stanovit základní hodnoty pro zdraví volně žijících zvířat a výskyt onemocnění, čímž se vytváří důležitý základ pro budoucí studie,“ doplňuje Fagreová. „Pokud budeme pozorně sledovat, můžeme tyto případy přenosu mezi druhy odhalit mnohem rychleji a podle toho jednat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 4 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 6 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...