Lidé už téměř stokrát přenesli své nemoci na divoká zvířata. Většinu ale nevidíme, upozorňuje studie

Mezinárodní výzkumný tým vedený vědci z Georgetownské univerzity zjistil, že lidé mohou nakazit svými viry zvířata výrazně častěji, než se dosud předpokládalo.

Ve studii, která vyšla 22. března v časopise Ecology Letters, autoři popsali asi stovku různých případů, kdy došlo k „přelití“ nemocí z člověka zpět do populací volně žijících zvířat – podobně jako se virus SARS-CoV-2 dokázal rozšířit v chovech norků, lvů a tygrů v zoologických zahradách a mezi volně žijícími jelenci.

„V souvislosti s pandemií se pochopitelně projevil obrovský zájem o přenos patogenů z člověka na divoká zvířata,“ popsal hlavní autor studie Gregory Albery z Georgetownské univerzity. „Abychom pomohli plánovat opatření týkající se zpětného šíření našich patogenů, prošli jsme dostupnou literaturu a zjistili jsme díky tomu, jak se tento proces projevoval v minulosti.“

Albery a jeho kolegové ve svém výzkumu zjistili, že téměř polovina zjištěných případů se odehrála „v zajetí“, tedy na místech, jako jsou zoologické zahrady, kde veterináři pečlivě sledují zdravotní stav zvířat. Právě tam je totiž pravděpodobnější, že si experti všimnou, když dojde k přenosu viru.

Kromě toho se ve více než polovině zjištěných případů jednalo o přenos z člověka na primáta, což není příliš překvapivý výsledek, protože patogeny snáze přeskakují mezi blízce příbuznými hostiteli. Navíc populace ohrožených lidoopů ve volné přírodě jsou pečlivě monitorovány a jejich ochránci se snaží, aby zvířata nepřišla do příliš těsného kontaktu s lidmi.

Vědci vidí jen tam, kam se dívají

„To podporuje myšlenku, že patogeny s větší pravděpodobností odhalíme v místech, kde věnujeme hodně času a úsilí hledání,“ objasňuje autorka studie Anna Fargeová z Coloradské státní univerzity. Nepřiměřené množství výzkumů se přitom podle ní zaměřuje na „charismatická zvířata“ v zoologických zahradách nebo v těsné blízkosti lidí. „Otevírá to otázku, které případy mezidruhového přenosu nám mohou unikat a co to může znamenat nejen pro veřejné zdraví, ale i pro zdraví a ochranu infikovaných druhů,“ dodává vědkyně.

Zpětnému šíření nákazy byla v poslední době věnována značná pozornost kvůli šíření viru SARS-CoV-2, který způsobuje covid-19, u volně žijících jelenců běloocasých ve Spojených státech a Kanadě. Některé údaje naznačují, že jelenci přinejmenším v jednom případě předali virus zpět lidem – řada vědců přitom vyjadřuje obavy, že právě nové zvířecí rezervoáry by mohly dát viru další šanci vyvinout nové varianty.

Jelenec běloocasý
Zdroj: Wikimedia Commons

Ve své nové studii Albery a jeho kolegové nacházejí ale i docela dobré zprávy: vědci totiž mohou pomocí umělých inteligencí úspěšně předvídat, které druhy by mohly být ohroženy nákazou virem. Když vědci porovnali druhy, jež byly infikovány virem SARS-CoV-2, s předpověďmi, které provedli jiní výzkumníci v dřívějších fázích pandemie, zjistili, že tyto predikce dokázaly trendy odhadnout správně.

Covid je pod drobnohledem, jiné nemoci ne

„Je docela fajn vidět, že sekvenování genomů zvířat a pochopení jejich imunitního systému se vyplatilo,“ říká doktor Colin Carlson, odborný asistent v Centru pro globální zdravotní vědu a bezpečnost na Georgetown University Medical Center, který se na studii také podílel. „Pandemie dala vědcům příležitost vyzkoušet si některé prediktivní nástroje a ukázalo se, že jsme připraveni lépe, než jsme si mysleli.“

Autoři došli k závěru, že přelévání virů mezi druhy může být předvídatelné. Ale vědci stojí před zásadním problémem: o nemocech volně žijících zvířat se toho ví velice málo.

„SARS-CoV-2 sledujeme pozorněji než jakýkoli jiný virus na Zemi, takže když dojde k jeho přenosu, můžeme ho zachytit. Stále je mnohem těžší věrohodně posoudit riziko v jiných případech, kdy nejsme schopni operovat s tolika informacemi,“ říká Carlson. V důsledku toho je těžké změřit, jak závažné riziko představuje zpětný únik pro lidské zdraví nebo ochranu volně žijících zvířat, zejména v případě jiných patogenů než SARS-CoV-2.

„Dlouhodobé monitorování nám pomáhá stanovit základní hodnoty pro zdraví volně žijících zvířat a výskyt onemocnění, čímž se vytváří důležitý základ pro budoucí studie,“ doplňuje Fagreová. „Pokud budeme pozorně sledovat, můžeme tyto případy přenosu mezi druhy odhalit mnohem rychleji a podle toho jednat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...