Lidé se sklony k hyperaktivitě hůř snáší nedostatek spánku, naznačila studie

Dospělí, kterým sice nebyla diagnostikována porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), ale mají některé její příznaky, hůře zvládají spánkovou deprivaci. Po probdělé noci tak například obtížněji kontrolují emoce a výrazněji se jim zhorší kognitivní schopnosti. Naznačila to nová studie publikovaná v Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimaging reports. 

Pro ADHD je typická například nepozornost, impulzivita či hyperaktivita. Příznaky se však u jednotlivých lidí liší a mnohdy zahrnují také emoční nestabilitu. V raném dětství postihuje tato porucha tři až sedm procent dětí, u řady z nich ale její symptomy přetrvávají i v dospělosti.

Nová studie se zaměřila na lidi, kterým tato porucha diagnostikována nebyla, přesto však některé její rysy mají. „Dalo by se říci, že mnoho osob má nějaké subklinické příznaky podobné ADHD. Diagnóza bývá ale stanovena až poté, co se tyto symptomy stanou natolik výrazné, že zasahují do běžného života,“ uvedl podle serveru EurekAlert! jeden z hlavních autorů výzkumu Predrag Petrovic z Institutu Karolinska ve Švédsku.

Vědecký tým měl k dispozici 180 zdravých dobrovolníků ve věku mezi 17 až 45 lety. Na začátku výzkumu vědci účastníkům změřili tendence k nepozornosti a emoční nestabilitě. Poté je náhodně rozdělili do dvou skupin. Jedna z nich mohla spát normálně, druhá se na jednu noc odpočinku vzdala. Následující den pak všem účastníkům výzkumníci změřili výkonné funkce a míru emoční kontroly.

Horší výsledky u lidí se sklony k ADHD

Následná analýza ukázala, že skupina, která v noci nespala, vykazovala horší výsledky. Nejvíce se to přitom týkalo lidí s vysokými sklony k hyperaktivitě. U těchto účastníků schopnost kontrolovat emoce a kognitivní dovednosti klesly nejvýrazněji. Vědci také zjistili, že lidé s většími sklony k ADHD byli zároveň náchylnější k problémům se spánkem.

„Naše zjištění je důležité mimo jiné proto, že mladí lidé nyní spí mnohem méně než před deseti lety,“ poznamenal Petrovic. „Pokud si lidé s příznaky ADHD nebudou pravidelně dopřávat dostatek spánku, jejich kognitivní funkce budou horší a hrozí, že se tyto symptomy budou dál stupňovat, a skončí to dokonce klinickou diagnózou,“ uzavřel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...