Lidé se budou moci „setkat“ s Burianosaurem. Národní muzeum chystá unikátní model

Nahrávám video

Národní muzeum chystá pro návštěvníky přesný model jediného českého dinosaura. Ten vzniká na základě unikátního nálezu z roku 2003, kdy byla v pískovcích poblíž Kutné Hory objevena stehenní kost pravěkého zvířete, které dostalo jméno Burianosaurus augustai.

Zatím jediný tuzemský dinosaurus měřil na délku asi tři a půl metru a na výšku něco málo přes dva metry. Na českém území žil před 94 miliony let a o jeho existenci se vědci dozvěděli poté, co se v roce 2003 v pískovcích poblíž Kutné Hory našla jeho levá stehenní kost. Šlo o býložravce, který se živil pravděpodobně slanomilnými keřovitými jehličnany.

V době, kdy zvíře žilo, byla Evropa souostrovím, uprostřed ní se nacházel velký ostrov, dnes odborně nazývaný „rýnsko-český“. Paleontologové ho našli v sedimentech vzniklých pravděpodobně za silné bouřky s efekty podobnými tsunami – tělo dinosaura muselo být nějakou dobu unášeno mořem, protože na kosti jsou známky zubů žraloků.

Kost Burianosaura
Zdroj: ČT24

Později pravěký tvor získal jméno Burianosaurus augustai, a to podle českého malíře Zdeňka Buriana, který se proslavil po celém světě na svou dobu věrnými a realistickými obrazy dinosaurů.

Druhé jméno „augustai“ zase odkazuje k profesoru Josefu Augustovi, se kterým Burian spolupracoval. Tento paleontolog byl i autorem populárně vědeckých knih pro mládež i pro dospělé – mezi nejoblíbenější patří Ztracený svět nebo Z hlubin pravěku. 

Burianosaurus bude lákat návštěvníky

Nyní věrný model tohoto dinosaura připravuje Národní muzeum. „Stehenní kost je v našich sbírkách už od roku 2005 a patří k tomu top, co máme v depozitářích uloženo,“ poznamenal Ivo Macek, ředitel  tamního Přírodovědeckého muzea.

„Když jsme přemýšleli, jak připravit stálé přírodovědecké expozice, byla logická volba, že návštěvníkům neukážeme jenom kost, ale že zkusíme postavit, jak asi mohl ten náš jediný český dinosaurus vypadat,“ dodal.

„Rekontrukce probíhá na základě toho, že je určené, do jaké skupiny dinosaurus patřil,“ vysvětlil Macek s tím, že v tomto případě se jedná o ornitopoda. „Porovnávaly se nálezy podobných druhů z této skupiny a podle toho alespoň víme rozměry exponátu,“ řekl. „Potom už je to docela velký vklad umělecké invence…, protože měkké tkáně se samozřejmě nezachovaly.“

Burianosaurus bude stát ve foyer před vstupem do paleontologické části Národního muzea. Podle Macka bude lákat návštěvníky ke vstupu. Sochař Jan Jírovec, který na modelu pracuje, nyní dinosaura zbavuje zbytku sádry. „Původně to byl hliněný model, který byl zaformovaný sádrou, takže já ho teď dočišťuji,“ uvedl s tím, že probíhají přípravy na finální fázi – barvení.

Dílo by mělo být hotové zhruba za dva týdny a veřejnost ho v Národním muzeu bude moci spatřit nejdříve od léta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...