Lidé s psychózou mohou trpět jinými nemocemi, ukázala rozsáhlá studie

Lidé, jimž je poprvé diagnostikována psychóza, by podle psychiatrů měli vždy podstoupit skenování mozku. Mohlo by to podle nich vyloučit jiné nemoci a umožnit urychleně zahájit léčbu.

Když lékaři provedli magnetickou rezonanci mozku více než 1600 pacientům s prvním případem psychózy, našli abnormálnost asi u šesti procent z nich. Výsledky vedly k odlišné diagnóze nebo celkové změně léčby, popsal britský list The Guardian.

Analýza v některých případech objevila encefalitidu, nádory na mozku, infekce, mrtvici nebo demenci, tedy zdravotní problémy, které se dají řešit jinak než běžnými postupy při léčbě psychóz.

„Vyšetření je velmi důležité především z toho důvodu, že v této skupině pacientů je příčina psychózy léčitelná a dá se zvrátit. Časové okno na zahájení úspěšné léčby je ale relativně krátké,“ uvedl hlavní autor rozsáhlé studie Graham Blackman z univerzity v Oxfordu.

Mozkové skeny se u nových pacientů s psychózou občas provádí, není to ale pravidlem. Pokud by byly automatické a včasné, mohlo by to podle autorů studie pomoci hlavně lidem, u nichž jsou příznaky psychózy důsledkem nádoru na mozku. Blackman uvedl, že zná několik případů pacientů s nádory na mozku, kteří čekali na diagnostický sken měsíce, což zpozdilo klíčovou péči.

„Tato studie je důležitá, protože nálezy mozkových abnormalit měly vliv na změnu léčby u jednoho z 18 pacientů. Mimo to se stále více připouští, že mladí pacienti, u nichž se psychóza objeví poprvé a kteří nemají jiné zjistitelné neurologické abnormality, mohou mít léčitelnou formu zánětu mozku (encefalitidu). Rutinní magnetická rezonance mozku by přispěla k rychlejšímu odhalení této abnormality a následné včasnější léčbě,“ uvedla psychiatrička a výzkumnice Eileen Joyceová z londýnské univerzity UCL.

Psychózy jsou časté

Spíše než lékařská diagnóza je psychóza zkušenost, která se projevuje ztrátou kontaktu s realitou, mohou ji provázet bludy a halucinace. V některých případech může psychotickou epizodu vyvolat traumatická zkušenost, těžký stres, užití drog, může ale jít také o vedlejší účinek léků.

Pro některé jde o jednorázovou zkušenost, pro jiné o dlouhodobý projev duševní nemoci, například schizofrenie. Léčba většinou spočívá v podání antipsychotik a v psychoterapii, která může pomoci s vytvořením vyrovnávacích mechanismů.

V současnosti přibývá důkazů o široké škále skrytých příčin psychózy, které vyžadují odlišnou léčbu. Psychózu může podle dalších nedávných zjištění vyvolat rovněž autoimunitní reakce v mozku. Psychiatři z univerzity v Oxfordu v současnosti provádějí pokusy s imunoterapeutickou léčbou u pacientů s psychózou, kteří mají pozitivní test na určité protilátky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...