Lidé s nemocnými ledvinami, kteří pravidelně sportují, mají menší riziko předčasného úmrtí, tvrdí vědci

Pacienti s chronickým onemocněním ledvin, kteří se dostatečně hýbou, mají menší pravděpodobnost dalšího zhoršení zdravotního stavu. Poukázal na to výzkum, který publikoval časopis European Journal of Preventive Cardiology. Podle vědců je důležité, aby tito lidé sportovali pravidelně a dlouhodobě.

S chronickým onemocněním ledvin se globálně potýká zhruba 700 milionů lidí. Jenom v Česku se podle údajů z roku 2018 týká zhruba desetiny lidí. U žen je častější a je osmým nejčastějším důvodem jejich úmrtí. 

Vedle infarktu či mrtvice se tento zdravotní problém řadí k civilizačním nemocem. Ty mnohdy způsobuje kaloricky bohatá strava, často průmyslově vyráběná a přesolená, nadmíra alkoholu a nezdravý životní styl, spojený s nedostatkem pohybu a stresem.

Nová studie se zaměřila na to, jak na pacienty s touto nemocí působí pravidelná fyzická aktivita. Lékaři totiž obecně dlouhodobě zdůrazňují pozitivní přínosy pohybu. Například Světová zdravotnická organizace (WHO) dospělým doporučuje minimálně 150 minut mírného, nebo 75 minut intenzivního pohybu týdně. 

Celkem měli vědci k dispozici 4500 účastníků s chronickým onemocněním ledvin, kteří však nebyli na dialýze. Ty pak rozdělili do několika skupin podle toho, kolik času věnovali sportu. 1915 pacientů označili autoři studie za velmi aktivní (to znamená, že sportovali minimálně tak, jak doporučuje WHO), 879 klasifikovali jako málo aktivní a zbylých 1714 zhodnotili jako neaktivní.

Během výzkumu vzali autoři v potaz i další faktory, které by mohly ovlivnit výsledky. Jednalo se například o věk, pohlaví, index tělesné hmotnosti či třeba některá další onemocnění.

O téměř 40 procent nižší riziko úmrtí

Všechny tři skupiny pak experti sledovali v průměru necelé dva roky. Za tu dobu 739 účastníků zemřelo, u 1059 se objevilo konečné stadium onemocnění ledvin a 521 utrpělo kardiovaskulární příhodu. 

Následná analýza ukázala, že vysoce aktivní skupiny se týkaly výše zmíněné záležitosti v nejmenší míře. V porovnání s lidmi, kteří nesportovali vůbec, měla zmíněná skupina o 38 procent nižší riziko předčasného úmrtí. Konečné stadium onemocnění ledvin jim pak hrozilo o 17 procent méně a kardiovaskulární příhody o 37 procent. U skupiny s nízkou mírou aktivity nebyly zdravotní přínosy statisticky významné. 

„Naše výsledky naznačují, že fyzická aktivita by měla být začleněna do klinické péče o pacienty s onemocněním ledvin,“ poznamenal jeden z autorů studie Der-Cherng Tarng z tchajwanské National Yang-Ming University.

Vědci nicméně v této souvislosti varovali také před přemírou pohybu. „Nadměrné množství cvičení může u pacientů s onemocněním ledvin vyvolat poruchy srdečního rytmu. Proto je rozumné vyhnout se extrémům,“ uvedl další z autorů výzkumu Wei-Cheng Tseng, který rovněž působí na National Yang-Ming University. Podle něj je důležité, aby lidé sportovali dlouhodobě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...