Lidé rozumějí znakovému jazyku šimpanzů. Svědčí to ve prospěch společného původu řeči

Lidé nečekaně dobře rozumějí „znakům“ nebo gestům, které používají divocí šimpanzi a bonobové ke vzájemné komunikaci, a to dokonce i ti, kteří se nikdy nevěnovali lidskému znakovému jazyku. Podle vědců to skvěle ilustruje, že se lidská řeč vyvinula právě z podobných pohybů.

Lidé dokáží docela bez problémů porozumět specializované komunikaci odlišných druhů zvířat a gesta nejbližších příbuzných, lidoopů, chápou skoro tak dobře, jako by se jednalo o lidskou komunikaci. Přišli na to skotští vědci, když pouštěli dobrovolníkům záznamy komunikace šimpanzů, bonobů a goril.

Videa, která shromáždil projekt Great Ape Dictionary, trvají jen několik sekund, jsou na nich vždy krátké segmenty, v nichž primát ukazuje nějaký konkrétní znak. Šimpanzí „slovník“ obsahuje kolem osmdesáti takových znaků. Vzkazy jako „ošetři mě“ se sdělují dlouhým škrábavým pohybem, tah ústy znamená „dej mi to jídlo“ a trhání proužků z listu s pomocí zubů je šimpanzí gesto spojené s flirtováním.

Diváci měli odhadnout, co přesně se lidoop pokouší sdělit, a byli při tom nečekaně úspěšní; obsah sdělení se jim podařilo přeložit přibližně v polovině případů.

Podle autorů práce tento výsledek naznačuje, že oba komunikační systémy vyšly z jednoho stejného zdroje. A to znamená, že poslední společný předek, kterého člověk sdílel se šimpanzi, používal podobná gesta a že tato gesta byla „výchozím bodem“ pro lidský jazyk i znakovou řeč šimpanzů. Vědci to popsali v odborném časopise PLOS Biology.

„Tušili jsme, že gestikulace může vycházet ze společného předka. Teď jsme si tím ale už skoro jistí: naši společní předkové začali vytvářet systém, který jsme včlenili do našeho lidského jazyka,“ vysvětluje autorka práce Kirsty Grahamová z univerzity v St Andrew.

„Výsledky nás opravdu překvapily,“ doplnila doktorka Catherine Hobaiterová z univerzity v St Andrews. „Ukázalo se, že to všichni umíme téměř instinktivně, což je jednak fascinující z hlediska evoluce komunikace, ale současně docela otravné pro vědce, kteří strávili roky tréninkem, jak to dělat,“ zažertovala.

Na počátku bylo slovo

Gesta, kterým lidé vrozeně rozumí, mohou být součástí toho, co doktorka Grahamová popsala jako „evolučně starobylý, společný slovník gest všech druhů lidoopů včetně nás“.

Právě vznik jazyka je podle vědců tím, co člověka oddělilo od jeho evolučně starších předků a příbuzných. Rozvoj řeči souvisí s rozvojem mozku, způsobem života, dlouhodobé paměti, ale také se schopností koncentrace, vznikem kultury a řadou dalších fenoménů, které dělají člověka člověkem.

Jak k tomu došlo, věda zatím neví. Tým profesorky Grahamové je součástí vědecké mise, která chce tento příběh počátku člověka popsat a odvyprávět – právě tím, že detailně vysvětlí, jak komunikují nejbližší žijící příbuzní rodu homo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...