Lidé mají zřejmě obdobu zimního spánku. REM fáze v této době trvá déle, ukázal výzkum

Nelichotivé poznámky na adresu lidí, kteří v zimě mají problém vylézt z postele, podle vědců možná nejsou namístě. Nový výzkum naznačuje, že lidé v chladných měsících sice nehibernují, ale možná potřebují více spánku, a měli by proto své návyky uzpůsobit tomuto ročnímu období.

Analýza lidí, kteří se zúčastnili spánkové studie, ukázala, že v zimě zřejmě zažívají delší úseky takzvané REM fáze spánku, která je bohatá na sny, a to zhruba o 30 minut. Tato fáze, kterou charakterizují také rychlé pohyby očí, přímo souvisí s cirkadiálními hodinami ovlivňovanými změnou světla.

Podle vědců byla celková doba spánku v zimě zhruba o hodinu delší než v létě, ale tento výsledek nepovažovali za statisticky významný.

I u městské populace, u které se předpokládá méně kvalitní spánek, lidé v zimě zažívají delší REM fázi než v létě. V nejchladnějších měsících roku ale lidé také nespí tak hluboce jako například na podzim, vyplynulo rovněž z výzkumu.

Pokud by se výsledky studie podařilo zopakovat u lidí se zdravým spánkovým cyklem, poskytlo by to první důkaz o potřebě přizpůsobit spánkové návyky ročním obdobím. Například tím, že by se v chladnějších a tmavších měsících chodilo spát o něco dříve.

Člověk je bytost sezonní

„Sezonnost je všudypřítomná u všech živých bytostí na této planetě. Přestože přes zimu podáváme nezměněné výkony, lidská fyziologie se v únoru nebo březnu snižuje a člověk má pocit, že ‚běží naprázdno‘,“ řekl spoluautor studie Dieter Kunz. „Obecně platí, že společnosti musí přizpůsobit spánkové návyky včetně délky a načasování spánku ročnímu období, nebo přizpůsobit školní a pracovní rozvrhy sezonním potřebám,“ dodal.

Během REM fáze se zvyšuje mozková aktivita, lidem se mohou zdát sny a za noc se několikrát opakuje. Spánkový cyklus má čtyři fáze, které se u lidí v noci opakují čtyřikrát až šestkrát.

Výzkumníci uznávají, že výsledky jejich studie by bylo třeba ověřit u lidí bez potíží se spánkem, ale sezonní změny podle nich u zdravé populace mohou být ještě větší.

Jak studie probíhala

Tým vědců zkoumal 292 lidí, kteří podstoupili spánkové studie zvané polysomnografie. Ty se pravidelně provádějí u pacientů, kteří mají potíže se spánkem. Jsou požádáni, aby spali přirozeně ve speciální laboratoři bez budíku, a lze sledovat kvalitu a typ spánku i jeho délku. Po vyloučení osob užívajících léky ovlivňující spánek, technických chyb a těch, kteří mohli vynechat první fázi REM, zůstalo v nové studii 188 pacientů.

Vzorek je sice menší, ale takto náročných výzkumů je to běžné – pokud studie odhalí problémy, tak se pak výzkum buď rozšíří na větší vzorek osob, anebo se zlepší metodologie výzkumu, aby přinesla ještě více dat – například se osoby sledují delší dobu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...