Lidé, kteří užívají moderní léky proti cukrovce, často končí s alkoholem a kouřením, ukazuje výzkum

Nová léčiva, která se začala využívat proti cukrovce a také proti obezitě, mohou mít i další vedlejší účinky. Analytici zveřejnili, že lidé, kteří se jimi léčí, mění rychle a často mnoho nezdravých návyků.

Léky využívající látku GLP-1 způsobily revoluci nejen v léčbě cukrovky, proti níž byly určené. Léčiva Ozempic, Wegovy, Mounjaro nebo Zepbound jsou totiž mimořádně účinná také proti obezitě. A podle nových výzkumů a zpráv mají možná ještě další účinky, které mohou přinést ještě větší společenské změny.

Web Quartz informoval o zprávě společnosti Morgan Stanley, která popsala, že lidé, kteří léky s GLP-1 užívají, projevují nečekané změny chování: výrazně snižují spotřebu tabáku a alkoholu. Analytici z této banky podobné výsledky hlásili už dříve, ale ne tak detailně – s tím, že pokud se budou tyto léky ještě více šířit, mohlo by to mít tlak na podnikání v oboru rychlého občerstvení. Nová data naznačují, že dopady mohou být ještě větší.

Co říkají čísla

Data z výzkumu ukázala, že čtyřicet procent respondentů před zahájením léčby pomocí nějakého léku na principu GLP-1 kouřilo cigarety alespoň jednou týdně. Jenže po zahájení léčby tento podíl klesl na pouhých 24 procent. Podobný propad analytici zaznamenali také u cigaret elektronických, kde se jednalo o pokles ze třiceti procent na šestnáct.

A také v dalším ohledu se pacienti užívající GLP-1 dokázali omezit. Asi šedesát procent jich omezilo konzumaci alkoholu, přičemž 16 procent ho přestalo pít úplně.

Souvislost může být složitější

Zatím není úplně jasné, proč k těmto změnám chování dochází. Podle analytiků je zatím příliš brzy na vyvozování závěrů. Existují sice předběžné důkazy od pacientů, které naznačují, že za změny může právě a přímo lék, ale jsou jen slabé.

Příčinná souvislost není jasná: zda přímo chemické látky v léčivu nějak snižují chuť na alkohol a cigarety, anebo jde „jenom“ o snahu léčeného vést „lepší život“ po léčbě. Samotný GLP-1 totiž v léčbě jen pomáhá, ale léčený musí sám přispět tím, že změní své stravovací i jiné návyky.

Výzkum tedy sice zatím neprokázal příčinnou souvislost mezi lékem a změnou návyků, ale v současné době už probíhají klinické studie, jejichž cílem je lépe porozumět vlivu GLP-1 na konzumaci alkoholu a tabáku.

Budoucnost léků s GLP-1

Společnost Morgan Stanley předpokládá, že léky založené na GLP-1 vlastně teprve jejich nejlepší roky čekají. Analytici věří, že trh s léky GLP-1 bude mít do roku 2030 hodnotu 105 miliard dolarů. Do roku 2035 bude údajně tyto léky jen v USA užívat přibližně 31,5 milionu lidí, což představuje téměř deset procent obyvatel tohoto státu.

Pokud by tak velká část populace změnila své chování tak radikálně, jak dosavadní výsledky naznačují, mělo by to dopady na spousty oborů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...