Letošní hurikánová sezona má být normální. Díky srážce několika protichůdných extrémů

Severní a střední Ameriku v posledních letech trápily silné hurikány. Podle nové předpovědi meteorologů by letos měla být sezona tropických bouří celkem průměrná.

Výhled Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) pro hurikánovou sezonu v Atlantiku v roce 2023, která trvá od 1. června do 30. listopadu, předpovídá čtyřicetiprocentní pravděpodobnost téměř normální sezony, třicetiprocentní pravděpodobnost nadnormální sezony a třicetiprocentní pravděpodobnost sezony pod normálem.

Předpověď hurikánové sezóny 2023
Zdroj: NOAA

NOAA předpovídá 12 až 17 bouří, které budou natolik silné, že si zaslouží vlastní jména; tato pojmenování úřad rovnou představil. Z nich by se pět až devět mohlo stát hurikány, a to včetně jednoho až čtyř velkých hurikánů (kategorie 3, 4 nebo 5). Tento scénář je podle NOAA pravděpodobný na 70 procent.

  • Jde o stejný meteorologický jev, tedy tropickou cyklonu, jen se v různých oblastech nazývá různě:
  • Severní Amerika – hurikán. Název pochází zřejmě od mayského boha větrů Huracana.
  • Asie – tajfun. Do Asie se toto slovo dostalo z řečtiny, kde označovalo mytologického obra Týfóna.
  • Indický oceán – cyklon. Poprvé toto slovo použil britský obchodník Henry Piddington roku 1848. Vycházel z řeckého slova kykloun, které znamená pohybovat se v kruhu.

„Díky zásadním investicím ministerstva obchodu a NOAA do vědeckého a technologického pokroku v oblasti modelování hurikánů bude NOAA schopna poskytovat ještě přesnější předpovědi, což pomůže zajistit, aby lidé měli informace, které potřebují k přípravě a reakci na ničivé ekonomické a ekologické dopady atlantických hurikánů,“ uvedla ministryně obchodu Gina M. Raimondová.

Srážky více vlivů

Přestože je rok 2023 plný klimatických a meteorologických extrémů, hurikánová sezona bude zřejmě méně aktivní než v posledních letech. Podle vědců za to mohou konkurenční faktory – některé z nich potlačují rozvoj bouří a jiné ho podporují.  Dohromady tyto faktory, které působí proti sobě, povedou k tomu, že by se hurikánová sezona neměla lišit od dlouhodobého průměru.

Jména pro tropické bouře v sezóně 2023
Zdroj: NOAA

Po třech hurikánových sezonách s výskytem jevu La Nina vědci z NOAA předpovídají, že letos v létě se může vyvinout jev El Nino, který může aktivitu hurikánů v Atlantiku potlačit. Potenciální vliv El Nina na vývoj bouří by mohly kompenzovat příznivé podmínky v místní tropické části Atlantické pánve.

Mezi tyto podmínky patří dva nejsilnější faktory. Prvním z nich je možnost nadnormálního západoafrického monzunu, který vytváří africké východní vlny a má pozitivní vliv na vznik některých silnějších a déle trvajících atlantických bouří. Druhým jsou vyšší než normální teploty povrchu moře v tropických oblastech Atlantského oceánu a Karibského moře, které vytvářejí více energie pro rozvoj bouří. Tyto faktory jsou součástí dlouhodobější proměnlivosti atmosférických a oceánských podmínek v Atlantiku, které jsou pro rozvoj hurikánů příznivé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...