Letenka za jednu miliardu. Na ISS odstartovala soukromá mise

Z Mysu Canaveral na Floridě odstartovala v neděli čtyřčlenná posádka soukromé mise Axiom Mission 2 (Ax-2). Dva Američané a dva občané Saúdské Arábie směřují k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde stráví něco přes týden.

Společnost SpaceX, v jejíž lodi letí, dříve uvedla, že jedna letenka vyšla na 55 milionů dolarů – v přepočtu 1,2 miliardy korun. Do vesmíru posádku vynesla raketa společnosti SpaceX Falcon 9, na ISS pak astronauti doletí kosmickou lodí Dragon.

Dvojici Saúdských Arabů Ali AlQarni a Rayyanah Barnawiová platí let vláda této arabské země, americký podnikatel John Shoffner si ho financuje sám. Barnawiová je první arabská žena, která se podívá do vesmíru. Trojici doprovází zkušená americká astronautka Peggy Whitsonová, která dříve pracovala pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a ve vesmíru dosud celkem strávila 665 dní. 

Rayyanah Barnawi je biomedicínská výzkumnice a první saúdská astronautka, kterou Saúdská kosmická komise vybrala pro misi Axiom 2 jako specialistku.

Získala bakalářský titul v oboru biomedicínských věd na Otagské univerzitě. Dále získala magisterský titul v oboru biomedicínských věd na Alfaisal University, kde studovala adhezi kmenových buněk rakoviny prsu; má devítiletou praxi ve výzkumu kmenových buněk rakoviny. V době, kdy byla vybrána, pracovala jako výzkumná laborantka ve specializované nemocnici a výzkumném centru krále Faisala v Rijádu. 

Rayyanah Barnawiová
Zdroj: Wikimedia Commons

Vesmírný turismus

Čtveřice má na ISS, kde bude dělat vědecké experimenty, dorazit už během pondělí. Na stanici by měla strávit celkem deset dní, pak se vrátí zpět na Zemi.

Je to druhá podobná soukromá mise. První se pod názvem Ax-1 uskutečnila v dubnu 2022. Cestu na Mezinárodní vesmírnou stanici si tehdy zaplatili Američan, Kanaďan a Izraelec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...