Lékaři zachránili život už třetímu člověku s HIV. Muž je plně vyléčený, trpěl přitom navíc leukemií

Podle německých vědců se podařilo zcela vyléčit dalšího člověka z viru HIV. Stal se tak teprve pátým známým případem, kdy se nemocný viru zbavil, a zároveň třetím, kdy se to povedlo s pomocí léčby. Zajímavé je, že stav pacienta byl komplikovaný další smrtelnou nemocí.

Ve studii zveřejněné v časopise Nature němečtí vědci podrobně popsali případ 53letého pacienta, který se virem HIV zřejmě nakazil roku 2008. Virus už v současnosti není zdaleka tak smrtelný jako v minulosti. Ne proto, že by se na něj lidská imunita adaptovala, ale díky lékům.

Takzvaná antiretrovirová terapie (ART) totiž dokáže potlačit virovou nálož v lidském organismu a zdravotní stav se už dál nezhošuje. Lékaři ji nasadili i u tohoto nemocného.

Muž se poté stal součástí experimentálního programu IciStem, který probíhá v Univerzitní nemocnici v Düsseldorfu. Zkoumá potenciální léčbu HIV vyžadující transplantaci kmenových buněk. A právě tuto metodu vědci využili. Ovšem mezitím se objevil další problém.

Lékaři totiž zjistili, že asi tři roky po odhalení HIV se u muže rozvinula akutní myeloidní leukémie. Pacient prošel standardní léčbou pomocí chemoterapie, zpočátku to vypadalo nadějně, ale krátce po ukončení léčby se nemoc vrátila. 

Ve stejné době ale musela probíhat i léčba HIV. Velmi malý počet lidí je proti tomuto viru imunní, má unikátní genetickou mutaci, která viru brání je nakazit. Nemocný muž dostal transplantaci kmenových buněk od dárkyně, s níž se po genetické stránce dostatečně shodoval. K tomuto zákroku došlo zhruba dva roky po stanovení diagnózy rakoviny a pět let po stanovení diagnózy HIV.

Po celou dobu léčby rakoviny pokračovala i tato terapie. A fungovala. Množství HIV u něj zůstalo většinou tak malé, že testy nic nenašly. Teprve, když léčba skončila, ukázaly závěrečné detailní testy, že se nenašly žádné stopy viru schopného replikace a infikování buněk. Léčba HIV tak skončila roku 2018, tedy deset let poté, co bylo u muže diagnostikováno. Od té doby se u něj neprojevily žádné příznaky HIV.

Pacientův lékař Björn-Erik Ole Jensen s těmito výsledky poprvé přišel už v roce 2019, ale tehdy byl ještě opatrný, protože se nedalo s jistotou říct, že se už nemoc nevrátí. Nyní už to jasné je.

Léčba HIV je výjimečná

První pacient, u něhož se předpokládá, že se vyléčil z HIV, byl Timothy Ray Brown. Ten podstoupil roku 2007 stejný druh transplantace kmenových buněk jako pacient z Düsseldorfu. A vloni byla z HIV touto biotechnologií vyléčena také první žena. Vědci v tomto případě získali kmenové buňky z pupečníkové krve.

Předpokládá se, že k dalším dvěma případům vyléčení z HIV došlo tak, že imunitní systém obou pacientů zlikvidoval virus sám, tedy zcela bez léčby. Tento vzácný jev vědci zatím nedokázali vysvětlit.

Přestože jsou výsledky studie slibné pro budoucí léčbu HIV, vědci poznamenali, že tento typ transplantace kmenových buněk „není snadno rozšiřitelný“. V průběhu léčby je imunitní systém pacienta v podstatě zničen a transplantací nahrazen. Mutace, která chrání před infekcí HIV, je vzácná a byla zjištěna pouze u malého procenta lidí, navíc pouze severoevropského původu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...