Lékaři testují mozkový implantát. Má lidem vrátit řeč i chůzi

Nahrávám video

Obnovit řeč a schopnost komunikovat u pacientů s vážným motorickým postižením – třeba po poranění míchy – to zní jako zázrak. Ale ve skutečnosti je to cíl mozkového implantátu, který vyvíjí společnost Paradromics. Teď získala povolení od americké lékové agentury, aby zařízení testovala na prvních dobrovolnících.

Lidé, kteří ztratili schopnost komunikovat, jsou uvěznění ve svých tělech. Mozkový implantát by pro ně byl jako klíč, který jim bránu tohoto vězení otevře. Jak funguje? Drobné zařízení, které velikostí i tvarem připomíná knoflíkovou baterii, chirurgové umístí přímo do mozku. Je vybavené miniaturními jehličkovitými elektrodami.

„Tato technologie představuje způsob, jak lidský mozek umí komunikovat s počítačem,“ vysvětluje jeden z autorů, neurolog Jordan Lam z Univerzity v Michiganu. „Mozek používá elektrické signály z neuronů, aby kontroloval všechno, co děláme. Rozhraní propojující mozek a počítač tyto signály nahrává pomocí malých elektrod a používá je užitečným způsobem.“

Cílem je převádět nervové signály třeba na umělou řeč, kterou vygeneruje počítač. Takové zařízení dává smysl i podle českých expertů. „Ten člověk myslí na tu konkrétní aktivitu. Musí mít zachované funkce, jen má zkrátka problém s tím převodníkem myšlenek na řeč. Myslí na slovo nebo na pohyb – a tím, že na to myslí, tak se to daří strašně složitými mechanismy rozluštit,“ popsal neurochirurg David Netuka z Neurologické a neuroonkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

První krůčky

Už v červnu letošního roku chirurgové poprvé vložili implantát asi na deset minut do mozku pacienta, kterého lékaři operovali kvůli epilepsii. Šlo jen o krátký test, který ale skončil úspěchem. A právě to umožnilo společnosti Paradromics získat povolení amerických úřadů, aby toto zařízení voperovala prvním dvěma pacientům – samozřejmě dobrovolníkům.

„U jednoho pacienta by to mělo být zaměřené na řečová centra a u druhého na centra pro hybnost, je ochrnutý po úrazu,“ doplňuje Netuka.

Mozkové čipy s podobným smyslem v současné době testuje i společnost Neuralink, která patří miliardáři Elonu Muskovi. Pacienti s těžkou paralýzou toto zařízení úspěšně využívají k ovládání digitálních a fyzických nástrojů pomocí myšlenek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...