Lékaři popsali dlouhodobý efekt léčby rakoviny pomocí terapie CAR-T. Dva muži jsou bez nálezu už 12 let

Dva z prvních lidí léčených pomocí buněčné terapie CAR-T jsou i po dvanácti letech v remisi. To podle nové studie znamená, že léčba v reálných podmínkách zabrala a tito lidé jsou v podstatě vyléčení. Nemoc nedokázala překonat obranu geneticky upravených buněk, i když vědci zatím přesně neví, proč.

Několik týdnů poté, co Doug Olson podstoupil experimentální léčbu rakoviny, která mění imunitní buňky v lovce nádorů, si s ním jeho lékař sedl, aby mu sdělil novinky o jeho pokroku. „Řekl mi: 'Dougu, ve vašem těle nemůžeme najít jedinou rakovinnou buňku,'“ vzpomíná Olson. „Byl jsem přesvědčený, že jsem tím s rakovinou skončil.“

Lékaři si ale zdaleka tak jistí nebyli. Psal se rok 2010 a Olson byl jedním z prvních lidí s chronickou lymfocytární leukémií, kteří podstoupili léčbu zvanou CAR-T neboli buněčnou terapii. Tato metoda tehdy byla nová a testovala se poprvé právě v klinické studii, do které byl Olson zapojen. Lékaři doufali, že geneticky upravené buňky by mohly v jeho těle přežít alespoň měsíc. Ve vyléčené se neodvažovali doufat.

O více než deset let později imunitní buňky nadále hlídají Olsonovu krev a on zůstává bez nemoci. Jeho lékaři,  autoři experimentu, tedy konečně mohou potvrdit to, v co Olson celou dobu doufal. „Můžeme nyní konstatovat, že CAR-T buňky mohou pacienty s leukémií opravdu vyléčit.“ Tak zněla slova adresovaná novinářům na tiskové konferenci, kde byly zveřejněné výsledky klinické studie. V tištěné formě vyšly 2. února v časopise Nature.

Ničitelé nádorů

Buněčná terapie CAR-T zahrnuje odebrání imunitních buněk zvaných T-lymfocyty člověku s rakovinou a jejich genetickou úpravu tak, aby vyráběly proteiny, které rozpoznávají rakovinné buňky. Tyto buňky jsou poté znovu vpraveny do těla člověka, aby vyhledávaly a ničily nádory.

Během doby, která uplynula od zaháhení Olsonovy léčby, bylo americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv schváleno pět terapií CAR-T buňkami k léčbě leukemií, lymfomů a myelomů. Léčbu buňkami CAR-T podstoupily jen v USA už desítky tisíc lidí. Letos v lednu byla tato terapie poprvé vyzkoušená už i v České republice.

Nahrávám video
Události: Čeští lékaři zkouší CAR-T terapii
Zdroj: ČT24

Tato léčba je ale zatím nákladná, riskantní a technicky náročná. Zůstává stále ještě až poslední možností, která se použije jen v případě, kdy všechny ostatní léčebné postupy selžou. Navzdory tomu, že léčba je pro Olsona úspěšná, ne u každého dochází k trvalé remisi rakoviny. Zpočátku se úplné remise rakoviny dočkalo jen asi 25-35 procent příjemců buněk CAR-T s chronickou lymfocytární leukémií. Se zdokonalováním technologie se toto procento v průběhu let zvýšilo, ale stále dochází k tomu, že se řadě lidí rakovina vrátí - právě proto je metoda pořád značně kontroverzní.

Olsonův případ v tom může hodně pomoci. Lékaří sledují stav jeho CAR-T buněk už celou dekádu, monitorují jejich změny i reakce jeho organismu. Právě sledování tohoto muže už odhalilo řadu nečekaných změn, které pomohly celou metodu posunout o několik důležitých kroků dál.

Velká neznámá

Doug Olson i druhý účastník léčby sice nyní nemají žádné známky leukémie, ale vědci neví proč. Není totiž jasné, jestli CAR-T buňky zabily všechny leukemické buňky brzy po jejich zavedení, anebo jsou jen na „dlouhé hlídce“ - tedy jesti se leukemické buňky v organismu nadále neobjevují, ale CART-T strážci je nezničí v úplném zárodku. Pro zdraví pacienta je to sice jedno, ale pro další vývoj léčebné metody jde o zásadní poznatek.

„Potenciální dopad CAR-T je obrovský,“ uvedl pro Natue Nirali Shah, dětský hematolog z amerického Národního onkologického ústavu v Bethesdě ve státě Maryland. Tato studie „poskytuje důkaz o bezpečnosti dlouhodobé integrace buněk CAR-T do těla,“ pochválil výsledky.

Dodal ale, že se teprve ukáže, jak se výsledky získané od těchto dvou jedinců s chronickou lymfocytární leukémií promítnou u jiných onemocnění. V současné době probíhají snahy o využití buněčných přístupů CAR-T i k léčbě jiných nádorů, například prostaty nebo mozku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...