Lék na cukrovku by podle vědců mohl pomoci i se srdečními a jaterními nemocemi

Lék empagliflozin, běžně používaný k léčbě cukrovky, může pomoci i lidem s problémy se srdcem a játry, popsali vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Odkázali přitom na studii, která ukázala, že lék pomohl laboratorním potkanům s kombinovaným postižením jater a srdce, čímž se podle ústavu otevírá možnost jeho širšího využití i u lidí s více zdravotními problémy.

Empagliflozin, patřící do skupiny léků zvaných glifloziny, pomáhá tělu vylučovat cukr a sodík močí, což přispívá k lepší regulaci hladiny cukru. U pokusných potkanů krmených stravou s vysokým obsahem tuku empagliflozin snížil přírůstek hmotnosti a zlepšil citlivost těla na glukózu.

Lék také zmírnil ukládání tuku v játrech a pomohl jim lépe pracovat. „Měl také pozitivní účinky na metabolické ukazatele, jako jsou hladiny cholesterolu a kyseliny močové, která zvyšuje riziko nemocí srdce,“ uvedla vedoucí výzkumu Ivana Vaněčková. Podle ní má lék navíc málo vedlejších účinků, takže může být vhodný i pro pacienty, kteří trpí více nemocemi současně.

Lék z jabloňové kůry

Historie gliflozinů sahá až do devatenáctého století, kdy byl objeven florizin z jabloňové kůry. Dnes vědci vyvíjejí syntetické verze tohoto přírodního léku, které mají mimo jiné pozitivní účinky na srdce a ledviny. Nové poznatky z českého výzkumu přinášejí naději na zlepšení léčby pacientů, kteří bojují s více zdravotními problémy najednou.

„Glifloziny jsou v kombinaci s minimálním množstvím nežádoucích účinků jedny z nejlépe hodnocených skupin léků v posledních deseti až dvaceti letech,“ podotkla Vaněčková a dodala, že její tým se snaží soubor znalostí o těchto lécích rozšířit o studium mechanismů a jakým způsobem v organismu fungují.

„Velkou neprobádanou oblastí jsou pohlavně a věkově závislé rozdíly v jejich účincích,“ dodala. Vědci proto plánují další výzkum zaměřený na to, jak se účinky tohoto léku mohou lišit u mužů a žen, nebo v závislosti na věku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...