Lebka nalezená v Číně vypráví jiný příběh lidstva než dosavadní teorie

Nová analýza prastaré lebky zpochybňuje dosavadní úvahy o původu lidského druhu. Pokud se potvrdí, znamenalo by to, že vznikl výrazně dříve, než ukazovaly doposud dostupné důkazy.

Na pohled dotyčná lebka nevypadá jako jeden z nejdůležitějších paleontologických artefaktů. Připomíná spíš rozbitý hrnec, ale tento hrnec skrývá poklad důkazů o pravěkých lidech, který by vědci nevyměnili ani za hromadu zlata.

Na konci září mezinárodní vědecký tým zveřejnil analýzu, která – pokud se ukáže pravdivou – může význam této lebky ještě znásobit. Výsledky studie totiž naznačují, že se linie předků moderního člověka rozdělily mnohem dříve, než to doposud vypadalo. Zjednodušeně: nález zpochybňuje dosavadní časovou osu lidské evoluce a naznačuje existenci zatím neznámé větve lidského rodokmenu, ale také její možnou souvislost s podivnými denisovany.

Příběh jedné lebky

Lebka se našla už v devadesátých letech dvacátého století v čínské provincii Chu-Pej. Zpočátku to vypadalo, že kosti staré asi milion let patří druhu Homo erectus – v té době to totiž v podstatě nikdo jiný být nemohl, protože jiné druhy lidí ještě neexistovaly. Ale některé znaky vyvolávaly u vědců víc než jen údivem pozdvižené obočí. Druhu Homo erectus totiž moc neodpovídaly.

Teď ji vědci prostudovali těmi nejmodernějšími metodami, jaké má paleontologie k dispozici, hlavně pomocí výpočetní tomografie. A zjistili, že patří spíše ke stejnému rodu Homo longi jako slavná fosilie známá coby „Dračí muž“ a je blízká denisovanům – teprve nedávno objevené populaci prehistorických lidí s nejasným původem.

  • Výpočetní tomografie (obecně nesprávně nazývaná „počítačová tomografie“) je radiologická vyšetřovací metoda, která pomocí rentgenového záření umožňuje neinvazivní zobrazení vnitřních orgánů a tkání člověka či zvířat s vysokou rozlišovací schopností a ve 3D projekci. Metoda se využívá hlavně v oblasti medicíny, kde slouží k diagnostice širokého spektra poranění a chorob. Dále se využívá v preklinickém výzkumu u laboratorních zvířat při vývoji nových léčiv a vakcín.

Analýza spočívala jak v detailním popisu lebky a její virtuální rekonstrukci, tak také v jejím srovnání s více než stovkou dalších fosilních lebek. Celkem vědci provedli přes 10 tisíc simulací jejího možného vzhledu, z nichž vybírali ty nejpravděpodobnější scénáře. Výsledky významně posouvají časovou osu nejen pro „náš“ druh moderních lidí, ale také pro naše vyhynulé pravěké bratrance neandertálce a denisovany.

Rekonstruovaná lebka vykazuje směsici primitivních a modernějších rysů. Má nízké, ploché čelo a vystupující dolní část obličeje, což jsou rysy, které si zachovaly fosilní lidé ze starších druhů, jako například Homo erectus a Homo heidelbergensis. Zároveň má ale plošší lícní kosti, rozšířenou týlní oblast lebky a velký mozek o objemu přes jedenáct set kubických centimetrů, což je na jeho věk pozoruhodné.

„Mění to mnoho názorů, protože to naznačuje, že už před milionem let se naši předkové rozdělili do odlišných skupin, což ukazuje na mnohem dřívější a složitější evoluční rozdělení lidstva, než se dosud předpokládalo,“ uvedl spoluautor studie Chris Stringer z londýnského Přírodovědného muzea pro americkou stanici CNN.

Co to znamená?

Tento objev zpochybňuje tradiční názor, založený na studiích starověké DNA, že se moderní lidé, neandertálci a denisované začali odlišovat od společného předka před asi 700 tisíci až 500 tisíci lety. Stále přitom platí, že se vědě nikdy nepodařilo tohoto společného předka najít a dokázat jeho existenci.

Podle nové analýzy měli denisované a moderní lidé společného předka naposledy před asi 1,32 milionu lety. Neandertálci se od této evoluční linie odštěpili dříve, přibližně před 1,38 milionu lety, jak naznačuje studie. Tyto nálezy znamenají, že denisované jsou moderním lidem bližší než neandrtálci, kteří se považovali za bližší příbuzné.

To by znamenalo, že společný předek všech těchto tří druhů mohl být vrstevníkem starších hominidů, jako byl právě Homo erectus. Na to, aby se braly tyto závěry jako nerozporovatelné a „přepisovaly“ se učebnice, je zatím brzo, o objevu, jeho intepretaci a dalším kontextu teď bude mezi paleontology a antropology probíhat intenzivní diskuze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 10 mminutami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 2 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 4 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...