Labutě vykazují vůči svým druhům násilnější chování než k jiným vodním ptákům. Poukázala na to nová studie britských vědců. Ti si zjištění vysvětlují tím, že podobně velcí ptáci pro sebe navzájem představují větší konkurenci v boji o potravu či jiné zdroje důležité pro přežití.
Cílem výzkumu, který uskutečnila britská charitativní společnost Wildfowl and Wetlands Trust (WWT) ve spolupráci s Exeterskou univerzitou, bylo lépe prozumět, jak chování labutí ovlivňuje jiné vodní ptáky v zimě.
Konkrétně se vědci zaměřili na tři druhy labutí: velké, zpěvné a Bewickovy. „Labutě mají pověst agresorů. Měli jsme podezření, že ve skutečnosti je velká část jejich agrese namířena spíše na jiné labutě než na ostatní – menší – druhy ptáků, jako jsou husy nebo třeba kachny,“ uvedl Kevin Wood z WWT.
„Abychom tuto tezi otestovali, najali jsme několik studentů. Ti pomocí webových kamer ve Slimbridgi a Caerlaverocku shromažďovali údaje násilných interakcí mezi různými vodními ptáky za poslední dvě zimy,“ dodal Wood.
Příslušník stejného druhu jako konkurence
Výsledek pozorování pak skutečně ukázal, že labutě vůči sobě navzájem vykazovaly více agresivity než k jiným druhům ptáků.
Vědci si to vysvětlují tím, že příslušníci jednoho druhu pro sebe navzájem představují největší konkurenty v souboji o jídlo a další zdroje. Z pozorování dále vyplynulo, že podobně to měli i ostatní vodní ptáci.
Jak již bylo uvedeno, studii autoři provedli pomocí živých přenosů z webových kamer, které umístili do přírody. Jedná se tak o jednu z prvních studií, které se výhradně spoléhaly na vzdáleně shromážděná data.
Tento způsob by přitom mohl představovat řešení, jak pokračovat ve výzkumu i přes omezení zaváděná v souvislosti s pandemií koronaviru. Tím, že vědci výzkum uskutečnili na dálku, navíc také například nedošlo k výraznému narušení přirozeného života ptáků.
Dále vědci plánují pokračovat ve studiu dalších vodních opeřenců. Chtějí totiž zjistit, jak se jejich chování mění v závislosti na přítomnosti a počtu labutí.
