„Kuře s dlouhým ocasem“. Dinosauři zřejmě osídlili sever dříve, než se myslelo

Dinosauři zřejmě osídlili severní polokouli o celé miliony let dříve, než se až dosud vědci domnívali. Naznačují to přibližně 230 milionů let staré fosilie, které jsou téměř tak staré jako nejdávnější nálezy dinosaurů jižních oblastí tehdejší pevniny. Uvádí to tým z Wisconsinské univerzity v americkém Madisonu (UW-Madison) v nové studii.

Doposud převládal mezi odborníky názor, že se dinosauři objevili v jižní části dávného superkontinentu Pangea, později zvaného Gondwana, před nejméně 233 miliony let, než se rozšířili do severní poloviny nazvané Laurasie. Zatímco v oblasti bývalé Gondwany byla nalezena řada fosilií raných dinosaurů, nebyly k dispozici žádné podobně staré nálezy z okolí rovníku a Laurasie.

Nově popsaný dinosaurus, jehož zkameněliny objevili paleontologové UW-Madison v roce 2013 v dnešním Wyomingu, ale tuto klasickou teorii zpochybňuje. Tvor, který žil na severní polokouli v blízkosti rovníku, je teď nejstarším známým laurasijským dinosaurem; časově srovnatelným s nejstaršími známými gondwanskými dinosaury. Výzkumníci ho pojmenovali Ahvaytum bahndooiveche. Název vychází z jazyka původních obyvatel Šošonů, kteří žili mimo jiné na území, kde vědci fosilie nalezli.

Terénní paleontologický výzkum ve Wyomingu
Zdroj: UW-Madison/David M. Lovelace

„Tyto zkameněliny znamenají nejstaršího rovníkového dinosaura na světě – a také nejstaršího dinosaura Severní Ameriky,“ uvedl vedoucí studie David Lovelace.

Přestože paleontologové neměli k dispozici kompletní exemplář – což je ostatně u raných dinosaurů mimořádně vzácné – našli dostatek pozůstatků, aby mohl jednoznačně určit, že šlo o dinosaura. Jednalo se pravděpodobně o příbuzného sauropodů, většinou býložravých dinosaurů, mezi které patřily některé známé gigantické druhy. Ahvaytum bahndooiveche žil nejenže o miliony let dříve, byl také mnohem menší.

„V podstatě byl velký jako kuře s opravdu dlouhým ocasem,“ přiblížil Lovelace. „Dinosaury si představujeme jako obří monstra, ale jejich začátky byly skromné,“ poznamenal.

Nalezený jedinec skutečně měřil něco málo přes třicet centimetrů a od hlavy k ocasu byl dlouhý asi metr. Jeho lebku, která by mohla pomoci osvětlit, čím se živil, výzkumníci neobjevili. Ostatní raní příbuzní sauropodů ale jedli maso a pravděpodobně byli všežravci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...