„Kuře s dlouhým ocasem“. Dinosauři zřejmě osídlili sever dříve, než se myslelo

Dinosauři zřejmě osídlili severní polokouli o celé miliony let dříve, než se až dosud vědci domnívali. Naznačují to přibližně 230 milionů let staré fosilie, které jsou téměř tak staré jako nejdávnější nálezy dinosaurů jižních oblastí tehdejší pevniny. Uvádí to tým z Wisconsinské univerzity v americkém Madisonu (UW-Madison) v nové studii.

Doposud převládal mezi odborníky názor, že se dinosauři objevili v jižní části dávného superkontinentu Pangea, později zvaného Gondwana, před nejméně 233 miliony let, než se rozšířili do severní poloviny nazvané Laurasie. Zatímco v oblasti bývalé Gondwany byla nalezena řada fosilií raných dinosaurů, nebyly k dispozici žádné podobně staré nálezy z okolí rovníku a Laurasie.

Nově popsaný dinosaurus, jehož zkameněliny objevili paleontologové UW-Madison v roce 2013 v dnešním Wyomingu, ale tuto klasickou teorii zpochybňuje. Tvor, který žil na severní polokouli v blízkosti rovníku, je teď nejstarším známým laurasijským dinosaurem; časově srovnatelným s nejstaršími známými gondwanskými dinosaury. Výzkumníci ho pojmenovali Ahvaytum bahndooiveche. Název vychází z jazyka původních obyvatel Šošonů, kteří žili mimo jiné na území, kde vědci fosilie nalezli.

Terénní paleontologický výzkum ve Wyomingu
Zdroj: UW-Madison/David M. Lovelace

„Tyto zkameněliny znamenají nejstaršího rovníkového dinosaura na světě – a také nejstaršího dinosaura Severní Ameriky,“ uvedl vedoucí studie David Lovelace.

Přestože paleontologové neměli k dispozici kompletní exemplář – což je ostatně u raných dinosaurů mimořádně vzácné – našli dostatek pozůstatků, aby mohl jednoznačně určit, že šlo o dinosaura. Jednalo se pravděpodobně o příbuzného sauropodů, většinou býložravých dinosaurů, mezi které patřily některé známé gigantické druhy. Ahvaytum bahndooiveche žil nejenže o miliony let dříve, byl také mnohem menší.

„V podstatě byl velký jako kuře s opravdu dlouhým ocasem,“ přiblížil Lovelace. „Dinosaury si představujeme jako obří monstra, ale jejich začátky byly skromné,“ poznamenal.

Nalezený jedinec skutečně měřil něco málo přes třicet centimetrů a od hlavy k ocasu byl dlouhý asi metr. Jeho lebku, která by mohla pomoci osvětlit, čím se živil, výzkumníci neobjevili. Ostatní raní příbuzní sauropodů ale jedli maso a pravděpodobně byli všežravci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 8 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 11 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 14 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.