Kouření je klíčový faktor duševního úpadku ve stáří, naznačuje studie

Obyčejně se negativní dopad kouření spojuje s problémy tělesného zdraví. Ale nový výzkum ukázal, že stejně závažné jsou také dopady na zdraví duševní.

Podle nové studie, kterou vedli vědci z Kalifornské univerzity, může být kouření jedním z nejdůležitějších faktorů životního stylu, které ovlivňují, jak rychle se s věkem zhoršují duševní schopnosti.

Studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications, analyzovala údaje od 32 tisíc dospělých ve věku nad padesát let ze čtrnácti evropských zemí, kteří odpovídali na průzkumy po dobu deseti let. Vědci zkoumali, jak se liší pokles kognitivních schopností u duševně zdravých starších lidí, kteří se od sebe lišili v přístupu k chování, jež má vliv na duševní zdraví.

Zkoumal se například vliv kouření, pohybu, konzumace alkoholu a sociálních kontaktů. Autoři přitom brali v úvahu i celou řadu dalších faktorů, které mohly mít na výsledky vliv, včetně věku, pohlaví, země, vzdělání, bohatství a chronických onemocnění.

Kognitivní funkce vědci hodnotili podle výkonu účastníků v testech paměti a plynulosti komunikace. Participanti byli rozdělení do skupin podle životního stylu na základě toho, jestli kouřili, nebo nekouřili, jestli alespoň jednou týdně provozovali mírnou i intenzivní fyzickou aktivitu, jestli se alespoň jednou týdně stýkali s přáteli a rodinou a jestli pili více než dva alkoholické nápoje denně (muži) nebo jeden nápoj denně (ženy).

Vědci zjistili, že pokles duševních schopností byl rychlejší u životního stylu, který zahrnoval kouření. Pokles byl obecně podobný u všech nekuřáckých životních stylů. U kuřáckého se autory definované skóre během deseti let snížilo až o 85 procent více než u nekuřáckého.

Cvičení a další aktivity mohou pomoci

Výjimku tvořili kuřáci, kteří ve všech ostatních oblastech dodržovali zdravý životní styl, tedy pravidelně cvičili, střídmě pili alkohol a pravidelně se stýkali s lidmi. U této skupiny byla míra poklesu kognitivních funkcí podobná jako u nekuřáků.

Hlavní autorka studie Mikaela Bloombergová uvedla: „Naše studie je pozorovací, takže nelze s konečnou platností stanovit příčinu a následek, ale silně naznačuje, že kouření může být výjimečně důležitým faktorem ovlivňujícím rychlost duševního stárnutí.“

Také některé předchozí důkazy podle ní naznačují, že lidé, kteří se více věnují zdravému životnímu stylu, mají pomalejší úbytek kognitivních funkcí; nebylo ale zatím jasné, jestli k úbytku přispívají všechny typy chování stejnou měrou, nebo zda výsledky ovlivňuje specifické chování.

„Náš výzkum naznačuje, že mezi zdravým chováním, které jsme zkoumali, může být nekouření jedním z nejdůležitějších z hlediska zachování kognitivních funkcí,“ zdůrazňuje vědkyně. „Naše výsledky naznačují, že u lidí, kteří nejsou schopní přestat kouřit, může pomoci kompenzovat nepříznivé kognitivní účinky spojené s kouřením zapojení do jiných zdravých způsobů chování, jako je pravidelné cvičení, umírněná konzumace alkoholu a společenská aktivita.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 24 mminutami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...