Kouření je klíčový faktor duševního úpadku ve stáří, naznačuje studie

Obyčejně se negativní dopad kouření spojuje s problémy tělesného zdraví. Ale nový výzkum ukázal, že stejně závažné jsou také dopady na zdraví duševní.

Podle nové studie, kterou vedli vědci z Kalifornské univerzity, může být kouření jedním z nejdůležitějších faktorů životního stylu, které ovlivňují, jak rychle se s věkem zhoršují duševní schopnosti.

Studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications, analyzovala údaje od 32 tisíc dospělých ve věku nad padesát let ze čtrnácti evropských zemí, kteří odpovídali na průzkumy po dobu deseti let. Vědci zkoumali, jak se liší pokles kognitivních schopností u duševně zdravých starších lidí, kteří se od sebe lišili v přístupu k chování, jež má vliv na duševní zdraví.

Zkoumal se například vliv kouření, pohybu, konzumace alkoholu a sociálních kontaktů. Autoři přitom brali v úvahu i celou řadu dalších faktorů, které mohly mít na výsledky vliv, včetně věku, pohlaví, země, vzdělání, bohatství a chronických onemocnění.

Kognitivní funkce vědci hodnotili podle výkonu účastníků v testech paměti a plynulosti komunikace. Participanti byli rozdělení do skupin podle životního stylu na základě toho, jestli kouřili, nebo nekouřili, jestli alespoň jednou týdně provozovali mírnou i intenzivní fyzickou aktivitu, jestli se alespoň jednou týdně stýkali s přáteli a rodinou a jestli pili více než dva alkoholické nápoje denně (muži) nebo jeden nápoj denně (ženy).

Vědci zjistili, že pokles duševních schopností byl rychlejší u životního stylu, který zahrnoval kouření. Pokles byl obecně podobný u všech nekuřáckých životních stylů. U kuřáckého se autory definované skóre během deseti let snížilo až o 85 procent více než u nekuřáckého.

Cvičení a další aktivity mohou pomoci

Výjimku tvořili kuřáci, kteří ve všech ostatních oblastech dodržovali zdravý životní styl, tedy pravidelně cvičili, střídmě pili alkohol a pravidelně se stýkali s lidmi. U této skupiny byla míra poklesu kognitivních funkcí podobná jako u nekuřáků.

Hlavní autorka studie Mikaela Bloombergová uvedla: „Naše studie je pozorovací, takže nelze s konečnou platností stanovit příčinu a následek, ale silně naznačuje, že kouření může být výjimečně důležitým faktorem ovlivňujícím rychlost duševního stárnutí.“

Také některé předchozí důkazy podle ní naznačují, že lidé, kteří se více věnují zdravému životnímu stylu, mají pomalejší úbytek kognitivních funkcí; nebylo ale zatím jasné, jestli k úbytku přispívají všechny typy chování stejnou měrou, nebo zda výsledky ovlivňuje specifické chování.

„Náš výzkum naznačuje, že mezi zdravým chováním, které jsme zkoumali, může být nekouření jedním z nejdůležitějších z hlediska zachování kognitivních funkcí,“ zdůrazňuje vědkyně. „Naše výsledky naznačují, že u lidí, kteří nejsou schopní přestat kouřit, může pomoci kompenzovat nepříznivé kognitivní účinky spojené s kouřením zapojení do jiných zdravých způsobů chování, jako je pravidelné cvičení, umírněná konzumace alkoholu a společenská aktivita.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...