NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.

Kontroloři zamířili na ministerstva zdravotnictví (MZd) a pro místní rozvoj (MMR) a do vybraných nemocnic. Mluvčí MMR Veronika Lukášová sdělila, že nemocnice nepořizovaly nadbytečné přístroje, ale připravovaly se na nečekané krize. Reakci MZd ČTK zjišťuje.

Ministerstva poskytla na projekty téměř 19 miliard korun. Šlo o peníze, které Česko obdrželo v letech 2020 až 2023 z evropského investičního nástroje REACT-EU na podporu zotavení z krize způsobené pandemií covidu-19. Vláda rozhodla, že většina těchto peněz bude využita na zdravotnické projekty, uvádí NKÚ. Podle jeho zjištění ministerstva ani nekontrolovala, zda bylo potřebné tyto dotované přístroje pořídit.

Úřad popisuje, že peníze musely být vyčerpány za necelé tři roky, a proto ministerstva upřednostnila nákupy přístrojů a vybavení před investicemi, které by vedly ke kvalitativnímu posunu ve zvládání mimořádných situací. Dotace stát poskytoval na 100 procent. Nemocnice podle NKÚ některé přístroje a vybavení nakupovaly také jen jako záložní.

NKÚ: Nevyužitá příležitost k posunu zdravotnictví

„Podpora představovala bezprecedentní příležitost k posunu českého zdravotnictví na vyšší úroveň. Naše kontrola ukázala, že tuto příležitost Česká republika nevyužila,“ komentoval to člen úřadu Roman Sklenák, který kontrolu vedl. MMR s tím nesouhlasí. Podle mluvčí Lukášové bylo cílem dotací zajistit pružnou reakci na budoucí pandemie a další nečekané a krizové události, což se podařilo.

„Je třeba uvést, že v době pandemické krize nelze předem předvídat typy jednotlivých diagnóz a s nimi souvisejícího přístrojového vybavení k jejich diagnostice či léčbě,“ doplnila mluvčí MMR. Proto podle ní MZd sestavilo seznam přístrojů, které si nemocnice mohly z dotace pořídit. Potřebnost pořizovaného vybavení prověřoval řídící orgán dotačního programu IROP a u přístrojů s cenou nad pět milionů korun také přístrojová komise MZd.

NKÚ jako příklad nadbytečných nákupů uvádí, že některé nemocnice nakoupily takzvané rentgeny s C-ramenem, což jsou mobilní rentgeny využívané hlavně přímo v operačních sálech. V roce 2024 na nich uskutečnily od dvou do osmi výkonů. Jednalo se o nemocnice Rumburk, Litoměřice a Teplice, které spadají pod společnost Krajská zdravotní.

„Průměrný roční počet výkonů na těchto rentgenech přitom v roce 2024 přesahoval 400,“ uvádí NKÚ. „V jiném případě nemocnice za dotaci zakoupila optický spektrometr, který ani po 21 měsících od jeho pořízení neuvedla do ostrého provozu. Méně efektivní či neefektivní využívání pořízených přístrojů zjistil NKÚ u všech kontrolovaných nemocnic,“ stojí v jeho tiskové zprávě.

„Pokud NKÚ identifikovalo nízkou míru využitelnosti v praxi, jednalo se o ojedinělé situace. Potřebnost zdravotnického vybavení navíc nelze jednoznačně kvantifikovat jednotnými ukazateli, a proto nelze tvrdit, že by podpořené nemocnice pořizovaly nadbytečné či neodůvodněné přístroje,“ sdělila mluvčí MMR. Ministerstvo má podle ní podrobný přehled o využívání dotovaných přístrojů prostřednictvím zpráv, které příjemci dotací každoročně předkládají ke kontrole.

Ministerstva také rozhodla, že prostřednictvím uvedených dotací podpoří nemocniční pracoviště navázaná na takzvané urgentní příjmy. „Síť urgentních příjmů však nebyla v době kontroly dobudována a podporu čerpala i pracoviště, která ještě nebyla na funkční urgentní příjem reálně navázána. Dokončení sítě urgentních příjmů je naplánováno nejdříve na rok 2029. V té době ale bude už většina přístrojů pořízených z těchto dotací morálně a technicky zastaralá nebo na hraně životnosti,“ shrnul NKÚ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žalobce Vagai dostal důtku, nebránil se proti vydání počítačů Jiřikovskému

Státní zástupce brněnského krajského státního zastupitelství Marek Vagai dostal důtku za to, že se nebránil proti rozhodnutí soudu, který loni v lednu vydal již dříve odsouzenému Tomáši Jiřikovskému zajištěné počítače. Elektronika pravděpodobně skrývala přístup k bitcoinovým peněženkám. Jiřikovský následně daroval část bitcoinů se sporným původem ministerstvu spravedlnosti. Důtku Vagaiovi navrhl jeho nadřízený, kárný senát Vrchního soudu v Olomouci v pondělí schválil návrh dohody o vině a kárném opatření. S ohledem na dohodu neprováděl dokazování.
Právě teď

Nejednotnost NATO v souvislosti s Íránem nevyslala dobrý signál, řekl Koudelka

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam. Současná bezpečnostní situace je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nejsložitější od studené války.
09:11Aktualizovánopřed 9 mminutami

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
před 24 mminutami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 29 mminutami

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 2 hhodinami

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 3 hhodinami

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 3 hhodinami
Načítání...