Kosatky z Chile jsou zvláštní skupina. Loví koordinovaně a spravedlivě se dělí

Vědci popsali novou populaci kosatek, která žije u pobřeží jihoamerického Chile. Umí lovit delfíny a o kořist se spravedlivě dělí, ukázal výzkum zveřejněný v odborném žurnálu Frontiers in Marine Science.

Kosatky nemají žádné přirozené predátory. Patří tím k hrstce zvířat na Zemi, která mohou z takového privilegia profitovat. A díky tomu se vyvinuly zajímavým způsobem – na různých místech mají jejích smečky různou „kulturu“. To znamená, že jde sice pořád o stejný živočišný druh, ale s odlišnými zvyky, tradicemi, způsobem obživy a také chováním.

Mořští biologové teprve začínají objevovat, jak moc se od sebe jednotlivé kosatčí kultury odlišují. V poslední době se hodně mluví o té kolem Gibraltaru, která si oblíbila útoky na lodě. Unikátní je také ta z jihu Afriky, kde se tito predátoři naučili lovit žraloky bílé, ještě odvážnější jsou pak kosatky od pobřeží Oregonu zabíjející vorvaně. A teď vědci popsali, že unikátní kulturou disponují také kosatky žijící u jihoamerických břehů, konkrétně u Chile.

Lovecké úspěchy chilských kosatek
Zdroj: Frontiers in Marine Science

Výzkum tamních vědců trval dva roky, biology zajímal zejména záliv Mejillones na severu země. O tamní populaci těchto inteligentních tvorů se až doposud vědělo jen málo. Přírodovědci teď popsali celkem 28 pozorování, přičemž některá z nich neprovedli přímo oni, ale rybáři, kteří s výzkumníky spolupracovali.

Plískavice i plejtváci na jídelníčku

Ukázalo se, že kosatky s gustem pronásledují plískavice tmavé, což je menší druh delfínů. A to velmi úspěšně, koordinovaně a – z lidského pohledu – krutě. Vědci například byli svědky situace, kdy dospělá samice chytila delfína do tlamy, vyzdvihla ho do vzduchu a nechala ostatní členy smečky, ať si z něj odtrhávají kusy.

Podobné dělení se o potravu není u kosatek ani pravidlem, ale ani výjimkou – pro sledovanou populaci je ale zjevně typické. Toto chování společně s delfíny jako typickou kořistí a s barvou a tvarem zubů naznačují, že chilské kosatky patří spíše k antarktické skupině než k severoamerické – geograficky přitom leží přímo mezi oběma skupinami.

Krom toho badatelé zjistili, že si tyto kosatky troufnou i na větší kořist. Nemají k tomu tentokrát ale přímé důkazy, jen našli na tělech tří stotunových plejtváků myšoků stopy po kousnutí kosatkami. Nic víc se ale o tomto riskantním lovu výrazně větších zvířat neví. Ani to, jak moc jsou kosatky (ne)úspěšné.

Krom toho mají ale ještě jednu vlastnost – jsou nesmírně plaché. Zatímco severoamerické kosatky se pohybují bez obav v lidské blízkosti, ty chilské většinou nenechají člověka, aby se k nim přiblížil. To vědcům brání odebrat genetické vzorky, jež by umožnily ještě hlubší analýzu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...