Kosatky u Španělska přestávají útočit na lodě. Vědci nevědí proč

Střetů mezi loďmi a kosatkami na jihu Španělska za uplynulý rok výrazně ubylo, uvádí španělské ministerstvo životního prostředí, které trend připisuje některým zavedeným opatřením. I v loňském roce se však staly některé vážné incidenty, uvádí deník El País.

Střety mezi kosatkami a loděmi se týkaly v uplynulých letech především plachetnic a dalších rekreačních plavidel. Od loňského roku začala platit celá řada doporučení, která by měla zajistit větší bezpečnost pro plavidla, jejich posádky, ale také samotná zvířata.

Ministerstvo v oblasti Gibraltaru a Cádizu například stanovilo koridory pro bezpečnější plavbu: vybralo místa, jimž se velcí kytovci vyhýbají. V obecné rovině pak doporučuje rekreačním plavidlům plout blíže k pobřeží a v případě výskytu kosatek zamířit do mělčích vod, kterým se tito mořští savci vzhledem k velikosti svých těl spíše vyhýbají.

Podle ministerstva loni střetů a dalších incidentů s kosatkami v oblasti Gibraltaru a Cádizu ubylo o čtyřicet procent ve srovnání s rokem 2023. Resort to připisuje právě zavedení doporučení, kterým by se posádky lodí měly řídit především od května do srpna, kdy je výskyt kosatek v oblasti vyšší.

Počty srážek sice výrazně klesají, i v loňském roce se v oblasti přesto staly vážné incidenty, píše deník El País. Například na začátku loňského května bylo nutné evakuovat posádku jachty, do které začaly narážet kosatky. Ty poškodily kormidlo plavidla a způsobily takové škody, že se loď nakonec u Gibraltaru potopila.

Vyvíjejí si zvyky, které časem opouštějí

Vědci zatím nedokázali určit, proč kosatky vlastně na lodě útočí. A také doposud nepopsali, co může způsobovat oslabení této agrese. Je možné, že částečně zabrala výše popsaná opatření, ve hře ale také zůstává i možnost, že to kosatky „přestalo bavit“. Jsou totiž známé tím, že si jejich různé skupiny vyvíjejí zvyky, jež časem opouštějí.

Mezi nejznámější takové zvyky patřilo nošení „lososích klobouků“. Vědci tento trend poprvé zachytili v létě 1987, kdy toto chování bez zjevného důvodu odstartovala samice kosatky ze západního pobřeží USA. Podle charitativní organizace na ochranu mořských živočichů ORCA se tehdy během několika týdnů k tomuto trendu připojil i zbytek hejna a z lososích těl se stal módní doplněk.

Pozoruhodné je, že vloni se trend plavat s mrtvými rybami na hlavě vrátil, a to v Pugetově zálivu a u mysu Point No Point v americkém státě Washington. Vědci se domnívají, že kosatky, které nyní nosí klobouky z lososů, mohou být veterány tohoto trendu z minulosti. „Je možné, že někteří jedinci, kteří toto chování zažili poprvé, s ním začali znovu,“ řekl časopisu New Scientist evoluční ekolog z univerzity v norském Oslu Andrew Foote.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...