Koronavirus se zřejmě v obchodech nepřenáší, říká německý expert. Finská studie ale tvrdí opak

Přední německý virolog Hendrik Streeck tvrdí, že dosud nebyl prokázán přenos nového koronaviru v supermarketech, restauracích či kadeřnictvích. Podle něj se příliš nedrží ani na površích a pravděpodobnost jeho přenosu dotekem s takzvaně kontaminovaným povrchem je podle něj malá. V rozhovoru se stanicí RTL poukázal na to, že přenášení virů se většinou odehrává mezi lidmi, kteří jsou po delší dobu v těsném kontaktu. Jiná, nedávno zveřejněná finská studie ale uvádí, že nakažený člověk může na několik minut zamořit svoje okolí i ve vedlejší nákupní uličce.

Streeck, který je ředitelem virologického institutu při Bonnské univerzitě, v posledních dnech vyvolal polemiku ve vědecké obci kolem nové studie z okresu Heinsberg, který je s více než 1400 potvrzenými případy jedním z epicenter nemoci COVID-19 v Německu. Tým kolem Streecka tvrdí, že 15 procent občanů silně zasažené obce Gangelt už má vůči viru imunitu a pravděpodobnost úmrtí na infekci vyčíslil na 0,37 procenta.

Například podle americké Univerzity Johnse Hopkinse je přitom úmrtnost v Německu pětkrát vyšší. Streeck je rovněž zastáncem postupného uvolňování protikoronavirových opatření a návratu k normálnímu životu.

„Neexistuje významné riziko nakažení nemocí, když jdete nakoupit. Prudké epidemie infekce byly vždy výsledkem toho, že lidé byli po delší dobu těsněji spolu, například při après-ski večírcích v rakouském Ischglu,“ řekl vědec pro stanici RTL.

Podle něj nejsou ani důkazy o tom, že by viry přežívaly na površích. „Když jsme snímali vzorky z klik od dveří, telefonů nebo toalet, nebylo možné v laboratoři vir kultivovat na základě těchto stěrů,“ řekl Streeck.

„Aby člověk virus skutečně dostal, musel by se někdo vykašlat do své ruky, bezprostředně poté se dotknout kliky od dveří a hned poté by jiný člověk musel uchopit za kliku a následně se dotýkal svého obličeje,“ vysvětlil německý expert.

Streeck se proto domnívá, že je malá pravděpodobnost přenosu viru přes dotek s takzvaně kontaminovanými povrchy.

Existují však různá zjištění ohledně toho, jak se virus šíří. Například odborníci z amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a z Národního ústavu zdraví (NIH) dospěli k názoru, že vir dokáže přežít 24 hodin na papíře, tři hodiny v aerosolech a až tři dny na plastech a nerezové oceli.

Německý Institut Roberta Kocha (RKI) však upozorňuje, že takové vědecké studie jsou prováděny v experimentálních podmínkách, a proto nejsou příliš reprezentativní, pokud jde o riziko přenosu v běžném životě.

Podobně výsledky těchto prací komentoval i německý virolog Christian Drosten. Podle něj sice byly stopy virů na površích nalezené i po mnoha hodinách i dnech, ale v těchto výzkumech se netestovalo, zda je virus schopný v tomto stavu ještě někoho nakazit. Je totiž velmi vysušený a jde tedy vlastně spíše o jeho genetický materiál než o životaschopný virus, který je schopný infikovat člověka.

Pravdu ukáže až další výzkum

Všichni zmínění vědci dodávají, že je zapotřebí dalších intenzivních výzkumů, které by tyto informace potvrdily, nebo vyvrátily. V Heinsbergu má být proto provedena další studie, která má přinést hlubší poznatky o tom, jak se vir šíří a jak by se dal zadržet.

„Výsledky této podrobnější studie by pak mohly posloužit jako základ pro doporučení pro národní strategie upouštění od omezení pohybu,“ věří Streeck. Důležité podle něj je, aby se rozhodnutí opírala o fakta, a nikoli o předpoklady. Její výsledky by měly být známé už na konci dubna.

Existují totiž i studie, které nabízejí opačný pohled. Například vědci z Aaltovy univerzity ve Finsku nedávno zveřejnili video znázorňující šíření kapének s virem mezi regály v uzavřených prostorech, jako jsou obchody. Jeden člověk podle nich může nakazit i nakupující z druhé uličky, přičemž vir podle nich zůstává ve vzduchu několik minut.

„Někdo infikovaný koronavirem může zakašlat a odejít, ale zanechat za sebou extrémně malé aerosolové částice nesoucí koronavirus. Tyto částečky pak mohou skončit v dýchacích cestách druhých lidí v blízkosti,“ cituje finského vědce Villeho Vuorinena britský tisk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 3 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 5 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...