Kořeněně, dřevitě, sladce. Vědci popsali, jak voněly mumie

Vědci analyzovali starověké egyptské mumie. Zajímalo je, jakým způsobem voní – a to jak z hlediska samotného chemického složení, tak i vjemu na lidi. Pro studii využili jak citlivé přístroje, tak i speciálně vycvičené lidské „čichače“.

Mrtvá těla se ve starověkém Egyptě bohatě zdobila, vystavovala a také uchovávala pro „budoucí život“. A to znamená, že měla působit co nejlépe – nejen vizuálně, ale také vůní. Právě pachy mumií teď popsal mezinárodní výzkum vedený slovinskými egyptology. „Vůně mumifikovaných těl už celé roky přitahuje značný zájem odborníků i široké veřejnosti, ale dosud nevznikla žádná kombinovaná chemická a percepční vědecká studie,“ uvedl vedoucí autor studie Matija Strlič.

„Zatímco většina studií mumifikovaných těl se dosud odehrávala v evropských muzeích, zde jsme úzce spolupracovali s egyptskými kolegy, abychom zajistili zastoupení jejich odborných znalostí a zkušeností s vnímáním, a společně jsme vypracovali etický a respektující přístup ke studiu mumifikovaných těl,“ poznamenala spoluautorka studie Cecilie Bembibreová z UCL Bartlett School. Podařilo se podle ní získat nové informace, které zdůrazňují důležitost využívání lidských smyslů k pochopení minulosti.

Vůně jsou chemická laboratoř

Výzkumníci použili plynový chromatograf spojený s hmotnostním spektrometrem k měření a kvantifikaci chemických látek vylučovaných devíti staroegyptskými mumifikovanými těly vystavenými a uloženými v Egyptském muzeu v Káhiře. Kromě toho skupina vyškolených lidských „čichačů“ popsala pachy z hlediska kvality, intenzity a příjemnosti.

Kombinací těchto metod byli vědci schopni určit, jestli pachovou látku vydává archeologický předmět, nebo jestli pochází z konzervačních přípravků nebo pesticidů, které mohly být přidány později. Anebo dokonce z přirozeného znehodnocení předmětu v průběhu let v důsledku působení plísní, bakterií a jiných mikroorganismů.

Spoluautor studie a ředitel Egyptského muzea v Káhiře Ali Abdelhalim řekl: „Pro staré Egypťany byla mumifikace důležitou pohřební praxí, jejímž cílem bylo uchovat tělo a duši pro posmrtný život prostřednictvím podrobného rituálu balzamování zesnulého pomocí olejů, vosků a balzámů. Tato praxe se v průběhu času vyvíjela a identifikace různých technik a používaných materiálů nabízí poznatky o době, místě a socioekonomickém postavení mumifikovaného jedince.“

Příjemné vůně

Pro staré Egypťany byl při mumifikaci klíčovým faktorem zápach, protože příjemné vůně byly spojovány s těly božstev a jejich čistotou, zatímco nepříjemné pachy byly považovány za známky zkaženosti a rozkladu těla.

I dnes, zhruba o pět tisíc let později, konzervátoři často popisují vůni těchto mumifikovaných těl jako „příjemnou“, protože vychází z pryskyřic a olejů z jehličnanů (například borovice, cedru a jalovce), pryskyřic z gumy (například myrhy a kadidla) a vosků.

Cílem výzkumu nebylo jen „pouhé“ poznání minulosti. Autoři práce doufají, že by jejich výsledky mohly pomoci lepší ochraně mumií a dalších starověkých artefaktů či tomu, aby muzea a výstavy dokázaly návštěvníkům lépe přiblížit minulost. Třeba tím, že spojí vzhled s vůní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 13 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...