Kořeněně, dřevitě, sladce. Vědci popsali, jak voněly mumie

Vědci analyzovali starověké egyptské mumie. Zajímalo je, jakým způsobem voní – a to jak z hlediska samotného chemického složení, tak i vjemu na lidi. Pro studii využili jak citlivé přístroje, tak i speciálně vycvičené lidské „čichače“.

Mrtvá těla se ve starověkém Egyptě bohatě zdobila, vystavovala a také uchovávala pro „budoucí život“. A to znamená, že měla působit co nejlépe – nejen vizuálně, ale také vůní. Právě pachy mumií teď popsal mezinárodní výzkum vedený slovinskými egyptology. „Vůně mumifikovaných těl už celé roky přitahuje značný zájem odborníků i široké veřejnosti, ale dosud nevznikla žádná kombinovaná chemická a percepční vědecká studie,“ uvedl vedoucí autor studie Matija Strlič.

„Zatímco většina studií mumifikovaných těl se dosud odehrávala v evropských muzeích, zde jsme úzce spolupracovali s egyptskými kolegy, abychom zajistili zastoupení jejich odborných znalostí a zkušeností s vnímáním, a společně jsme vypracovali etický a respektující přístup ke studiu mumifikovaných těl,“ poznamenala spoluautorka studie Cecilie Bembibreová z UCL Bartlett School. Podařilo se podle ní získat nové informace, které zdůrazňují důležitost využívání lidských smyslů k pochopení minulosti.

Vůně jsou chemická laboratoř

Výzkumníci použili plynový chromatograf spojený s hmotnostním spektrometrem k měření a kvantifikaci chemických látek vylučovaných devíti staroegyptskými mumifikovanými těly vystavenými a uloženými v Egyptském muzeu v Káhiře. Kromě toho skupina vyškolených lidských „čichačů“ popsala pachy z hlediska kvality, intenzity a příjemnosti.

Kombinací těchto metod byli vědci schopni určit, jestli pachovou látku vydává archeologický předmět, nebo jestli pochází z konzervačních přípravků nebo pesticidů, které mohly být přidány později. Anebo dokonce z přirozeného znehodnocení předmětu v průběhu let v důsledku působení plísní, bakterií a jiných mikroorganismů.

Spoluautor studie a ředitel Egyptského muzea v Káhiře Ali Abdelhalim řekl: „Pro staré Egypťany byla mumifikace důležitou pohřební praxí, jejímž cílem bylo uchovat tělo a duši pro posmrtný život prostřednictvím podrobného rituálu balzamování zesnulého pomocí olejů, vosků a balzámů. Tato praxe se v průběhu času vyvíjela a identifikace různých technik a používaných materiálů nabízí poznatky o době, místě a socioekonomickém postavení mumifikovaného jedince.“

Příjemné vůně

Pro staré Egypťany byl při mumifikaci klíčovým faktorem zápach, protože příjemné vůně byly spojovány s těly božstev a jejich čistotou, zatímco nepříjemné pachy byly považovány za známky zkaženosti a rozkladu těla.

I dnes, zhruba o pět tisíc let později, konzervátoři často popisují vůni těchto mumifikovaných těl jako „příjemnou“, protože vychází z pryskyřic a olejů z jehličnanů (například borovice, cedru a jalovce), pryskyřic z gumy (například myrhy a kadidla) a vosků.

Cílem výzkumu nebylo jen „pouhé“ poznání minulosti. Autoři práce doufají, že by jejich výsledky mohly pomoci lepší ochraně mumií a dalších starověkých artefaktů či tomu, aby muzea a výstavy dokázaly návštěvníkům lépe přiblížit minulost. Třeba tím, že spojí vzhled s vůní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...